Střed seriálu. Ten, kdo nechává věci jít na pravou míru. Vždy rychlé rčení na rtech, vždy trochu škádlení. Má něco proti stylovým chlapům a místo kravaty a obleku nosí džíny a kůži. Turecký vrchní inspektor „Semir Gerkhan“ v „Alarm für Cobra 11“ – to je německý herec Erdoğan Atalay (syn německé matky a tureckého otce, narozený v Hannoveru). V nedělním-EXPRESS poprvé prozrazuje, jak se dostal k seriálu, co si myslí o partnerce a jak se žije v Německu s tureckým jménem.
Rozhovor vedl Horst Stellmacher.
EXPRESS: Uměl jste si na začátku své kariéry představit, že se jednou stanete tváří nejúspěšnější německé akční série?
Atalay: Ne, rozhodně ne. Původně jsem chtěl dělat muzikály, jako Gene Kelly v „You Shall Be My Lucky Star.“ Bohužel moc dobře nezpívám, a byl jsem příliš malá na skupinový tanec a příliš starý na sólového tanečníka (smích). Skvělé předpoklady pro kariéru! Tak jsem to vzdal, šel na dramatickou školu a pak do divadla.
EXPRESS: Teď jsi přistál na drsnějším místě. Kolik padouchů jsi „zastřelil?“
Atalay: Nikdy jsem to nepočítal. Zastřelil jsem neuvěřitelné množství a zabil nejméně 30. To se nikdy nestane chladnokrevně, ale pouze tehdy, když neexistuje jiný způsob, jak zastavit padoucha. Většinou se předem zabije tím, že se vystaví nebezpečí, ze kterého se již nemůže dostat.
EXPRES: A kolik aut jsi naboural?
Atalay: Bezpočet. Často jde o prototypy z továrny, které by dříve či později skončily v lisu šrotu.
EXPRESS: Měl jste nějaké problémy, když jste poprvé držel v ruce zbraň?
Atalay: Ne. Je to groteska – i když jsem nikdy nebyl v armádě, většinu zbraní znám díky své práci a samozřejmě vím, jak fungují.
EXPRESS: Ukazujete, že problémy lze vyřešit zbraní. To je druh glorifikace…
Atalay: To by se dalo říct víc o Arnoldu Schwarzeneggerovi nebo Bruce Willisovi. Pokud je někdo tak hloupý, aby uvedl naši sérii do reality, nepotřebuje náš film. V každém případě se zblázní.
EXPRESS: Akce je téměř americká. Ale co sex? Jako postava žijete docela spartánský život.
Atalay: Dobře. Protože tu a tam je vždy nějaký styčný bod. Také byste neměli zapomenout na Semirovu dlouholetou přítelkyni Andreu, kde často došlo k jedné nebo dvěma žhavým situacím.
EXPRES: Váš dlouholetý partner René Steinke brzy odchází. Jaké by to bylo, kdybyste měl vedle sebe ženu?
Atalay: Natočil jsem epizodu s ženskou postavou. Je vtipná, zasněná, extrémně potřebuje lásku. Má krátké nohy, dlouhé uši a studený nos. Jmenuje se Chayenne – ale je to psí dáma. (Poznámka webmastera: je to „Johannes“) Jinak zůstanu s mužským partnerem. Vyprávíme příběh o mužském přátelství.
EXPRESS: Jaké je tajemství Kobry 11, která se léta drží na špici sledovanosti?
Atalay: Že to byla první německá akční série. Diváci byli nejprve zvědaví, co to je: Německá akce na německých dálnicích s německými auty a německými herci. To bylo přijato s kritickým souhlasem. Teď už by to nešlo. Když dnes vyjde nová akční série, musí to být dokonalé.
EXPRES: Na začátku Kobry 11 se zdálo, že herci téměř nehráli roli, pouze věnovali pozornost akci. Změnilo se to?
Atalay: Naštěstí ano. Jistě, akce stále tvoří velkou část úspěchu, ale už dávno jsme se vyrovnali.
EXPRESS: Přichází dobrá pověst, kterou máte jako herec, na úkor seriálů?
Atalay: Ne. Koneckonců to souvisí s prací, na které jste měřeni. Ode mě je toho také k vidění více – 16. května například akční film „Maximální rychlost“, který jsem natáčel v Berlíně. S Kobrou 11 nemá nic společného.
EXPRESS: Jak vidíte svou roli v Kobře 11?
Atalay: Nezajímají mě akční hrdinové, kteří se nebojí. Musíte rozpoznat lidi za postavami. Než kopneme do dveří, ukážeme, že se také bojíme. A když lezeme po fasádě, je vidět, že se necítíme zrovna pohodlně. Děláme to, abychom někoho zachránili, ne proto, že nás baví akce.
EXPRESS: Máte tureckého otce a máte turecké jméno. Myslíte si, že to ovlivnilo vaši kariéru – pozitivně nebo negativně?
Atalay: Ani, ani. Postava, kterou hraji, má turecké jméno, ale je asimilovaná. Na začátku byla krátká úvaha, jestli ho necháme dělat turecké věci, ale to jsem nechtěl. Protože má německé kořeny jako miliony dalších tady. Skutečnost, že cizinci hrají tak zvláštní roli, existuje nyní pouze v Německu. I v USA se každý stal domácím a už nehraje zvláštní role.
EXPRESS: Jste v Turecku hvězdou?
Atalay: Ano, existuje také Cobra 11. Seriál je tak populární, že o mé návštěvě Turecka dokonce informovaly tamní televizní zprávy. A to vše přesto, že umím sotva slovo turecky.
EXPRESS: Zacházeli s vámi někdy v Německu špatně, protože jste byli viděni jako Turek?
Atalay: V Berlíně mi úřady kdysi nechtěly prodloužit cestovní pas, protože odpovědný úředník řekl, že jsem před 35 lety nelegálně získal německé občanství. Naprosto stupidní svévole úředníků! A jednou mě na ulici obtěžovali: „Vrať se, odkud jsi přišel.“ Tato žádost vůbec nedávala smysl, protože jsem se narodil v Hannoveru.
poznámka:
Muž, který prochází ohněm: Erdoğan Atalay (Erdoğan znamená „narozený jako voják“). Natáčí v Kolíně nad Rýnem (nejdéle v roce) a relaxuje v Berlíně. Je zasnoubený s herečkou Astrid Ann Marie Pollmann. Záliby: potápění, bruslení na kolečkových bruslích, jízda na koni a.j.
Obrázky jsou z Kobry 11 z epizod roku 2002, úvodní fotka je privátní
Hvězda „Cobra 11“ Erdoǧan Atalay: „Akce je třešničkou na dortu“ Když už po pár minutách, těsně před úvodními titulky, auta létají vzduchem, dojde k nárazu a požáru a na dálnici je chaos, divák ví: je čas na „Poplach pro Kobru 11“. Dvanáct let se dálniční policie prohání po Kolíně nad Rýnem a pronásleduje zločince – s postrkovači a předjížděči zprava si hlavu neláme. Tam je od začátku: Erdoǧan Atalay v roli Semira Gerkana.
Na začátku sezóny 13 hovořil náš redaktor Gunnar A. Pier s 41letým hercem. Pane Atalay, kolik bodů máte v řidičském průkazu?
Atalay: (srdečně se směje)Další otázka.
Tedy hodně?
Atalay: Nemám ponětí, ale je jich docela málo.
Za co?
Atalay: Za překročení rychlosti. Hrozně rád řídím auto. Žádné dlouhé trasy, ale rád jezdím sportovně, když mi to okolnosti dovolí.
Jakým autem jezdíte?
Atalay: Maserati.
A jak moc je Semir Gerkan podobný řidiči Atalayovi?
Atalay: Samozřejmě neřídím jako Semir. Jezdím více defenzivně, jezdím daleko předvídavěji, nechci nikoho ohrozit. Semir samozřejmě také nechce nikoho ohrozit, ale ve službě je v pohybu jinak.
Točíte sám takovou scénu?
Atalay: Ano, samozřejmě. Dělám věci, které mě lidé vidí dělat, včetně skoků. Sám převrácení auta nedělám. Vystavovat se takovému riziku nemá smysl.
„Alarm für Cobra 11“ je považován za jednu z nejúspěšnějších německých akčních sérií. Co vás dělá tak úspěšným?
Atalay: Myslím, že to má něco společného s tím, že jsme se nikdy nezastavili. Nikdy jsme neusnuli na vavřínech, ale pokračovali ve vývoji. Ale to můžete vědět pouze tehdy, pokud jste byli součástí tohoto vývoje. Existuje základní publikum fanoušků, kteří to sledují od začátku – oni to vědí. Trochu jsme vyrostli. A dokud existujeme, pracujeme.
Dříve to souviselo výslovně s akcí, ale to se změnilo. Co je dnes v „Kobře 11“ důležitější: kaskadérské kousky nebo příběhy?
Atalay: V první řadě vždy věřím, že nejdůležitější jsou příběhy. Akce, kterou děláme s velkou profesionalitou, je třešničkou na dortu. Nikdo se nedívá na film, protože ví: Skvělé, je tu rána. Už jste to všechno viděli tisíckrát. Kombinace krásného příběhu s akcí je to, co dělá „Kobru 11“ tak výjimečnou.
Kdykoli se na to dívám, předpokládám, že vždycky mrkneš. . .
Atalay: Ano, samozřejmě! (Smích)
Někdo říkával: To není skutečné! (smích) Ne, samozřejmě, že ne! Neexistuje žádná taková dálniční policie jako vy. Je neobvyklé, že honíš lidi na dálnici a pak řešíš případ.
Atalay: Přesně tak, to nikde jinde neexistuje.
Vlastně, to je oddělené, pak přijde policie. Honičky inscenujete vysokou rychlostí a rychlými střihy. Když natáčíte: jak moc cítíte, jak to vypadá později?
Atalay: To záleží. Samozřejmě to všechno vypadá rychleji, než to je. Ale protože nejen řídíme, ale také jednáme, potřebujeme vysokou míru koncentrace. Musím také sledovat, co se děje, třeba když někdo vběhne na silnici, protože neví, že natáčíme. Pak musím být úplně ve střehu.
Když se teď díváte dopředu, máte nějaký směr, kterým byste chtěli, aby se série ubírala?
Atalay: Toto je postupný vývoj. Beru, co přijde. Chceme zachovat formát takový, jaký je, ale prvky se mění. Začínáme být vtipnější nebo vážnější? Konkrétní cíl – není..
Dodatek- nepatří k článku
Jak se natáčí honičky aut? Na dálnicích se natáčelo se v malé rychlosti a při úpravě filmu se všechno zrychlilo, tak potom všechno vypadá, že je to natáčeno ve velké rychlosti. Někdy herci skutečně rychlé honičky nenatáčeli. Natáčeli všechno kaskadéři, kteří byli namaskování jako komisaři z dálniční policie, tak to bylo i v roce 2007. Na Fantreffen jsme viděli, že honičku po ulicích Kolína nad Rýnem natáčela drobná žena, která byla namaskovaná jako Semir. Jistě, že záběry, kdy přijíždějí nebo odjíždějí komisaři z Kobry 11 autem, točí herci sami. Musí zvládnout i rychlou jízdu i smyky apd. Opravdu těžké jízdy do ohně s několika násobným přemetem auta dělají kaskadéři a nebo je to všechno naprogramováno robotem. Nic méně práce akčních herců je těžká a nebezpečná. Jinak se něco natáčí ve studiu, hlavně rozhovory v autě, i pronásledování. Viz. Obrázek. Na zelenou stěnu se potom promítá pozadí a herci jsou pěkně vidět. Jindy se studiu natáčí i v autě za kterým je postavena zelená stěna. Ono opravdu těžké akční kousky nejde točit v reálu, musí být dodržena maximální bezpečnost pro všechny zúčastněné.
Kiferi (vlevo): OBLEČENÍ: oblek cca 450 eur. Rolex Oyster, cca 6800 eur. BOTY: soukromé.Atalay (vpravo):oblek: Strellson via Ludwig Beck, cca 250 eur. KOŠILE: Ludwig Beck, cca 80 eur.
Armin Smailovič pro Playboy
Sobota 29. listopadu 2014, 9:05 z archivu
Toto jsou nejstatečnější inspektoři německé televize: Erdoǧan Atalay a Vinzenz Kiefer každý čtvrtek běhají, střílí a probojovávají se akčním seriálem RTL „Alarm für Cobra 11“. Pro Playboy vyměnili své sériové outfity za obleky – a povídali si s námi o zdravém strachu, 300 věcech na dálnici a kostýmech princezen. Rozhovor Birgit Querengässer.
Když se setkáme s Vinzenzem Kieferem a Erdoǧanem Atalayem kvůli rozhovoru, Kiefer nejprve položí na stůl dvě plechovky Red Bullu. Dva hlavní herci z „ Kobry 11“ měli noční natáčení a byli v posteli až v půl osmé ráno. Po čtyřech hodinách spánku sedí v časných odpoledních hodinách se slunečními brýlemi (Atalay) a malýma očima (Kiefer) v prostorách „Action conceptu“ v Hürthu, kde se natáčejí části seriálu. Přesto jsou ti dva v hihňavé náladě. Všimli jste si: Jsou víc než kolegové
PLAYBOY: Skvěle spolu vycházíte, že?
ATALAY: Pracujeme na tom. (Smích)
PLAYBOY: Pane Atalayi, Vinzenz Kiefer je novým mužem po vašem boku od minulé sezóny. Za 18 let v „Kobře 11“ jste měl pět různých partnerů. . .
ATALAY: Ano
PLAYBOY: Znali jste se předtím?
KIEFER: Ano, už jsme spolu natáčeli.
ATALAY: Ale neznali jsme se tak dobře. Teď jsme se lépe poznali a naučili se milovat, že, miláčku? (smích) Teď spolu trávíme víc času než s našimi manželkami.
Dva inspektoři, rychlá auta, oškliví zločinci a spousta výbuchů: to je recept na úspěch německé akční série. Funguje to: „Kobra“ letos oslavila 18. výročí. Erdoǧan Atalay alias Semir Gerkhan je tam od první sezóny, Vinzenz Kiefer jako Alex Brandt od té minulé. 25. sezóna se bude vysílat každý čtvrtek na RTL .
PLAYBOY: Splnila vaše role Alexe Brandta klukovský sen, pane Kiefere?
KIEFER: Rozhodně. Když jsem byl malý, absolutně jsem miloval akční filmy. Dřív jsem se na to vždycky díval a teď už něco takového umím sám, to je maximum. Pár horských drah jsem už sjel, ale tohle je ještě žhavější.
ATALAY: Je to, jako by vás někdo pozval na jízdu na horské dráze, ale nikdo vám neřekl, že ji pojedete stokrát.
Kiefer (vlevo): OBLEČENÍ: oblek, cca 450 eur. hodinky: Rolex Oyster, cca 6800 eur. BOTY: soukromé.
Atalay (vpravo): OblekT: Strellson přes Ludwig Beck, cca 250 eur. KOŠILE: Ludwig Beck, cca 80 eur.
PLAYBOY: Co se můžete naučit od svého zkušeného kolegy, pana Atalaye?
KIEFER: Obdivuji ho pro tuto energii, tuto radost, kterou vždy přináší do práce. Někdy jsou dny, kdy nemám po ránu dobrou náladu, špatně jsem se vyspal, necítím se tak dobře. Pak přijde Erdoǧan a o deset minut později mám dobrou náladu. Takhle na mě působí jen velmi málo lidí.
ATALAY: (hraje se slzami v očích) Ale ty nemáš ponětí, jaký jsem.
KIEFER: Ale to mi můžeš říct vždycky (smích). A Erdoǧan se ve mně vidí, když byl mladší. A s otcovskou hrdostí vidím, jak tato dobrodružství dokončuji.
ATALAY: Můj mladý Skywalkere.
Kiefer: Obi-Wan Kenobi! (oba se smějí) Samozřejmě z jeho zkušeností těžím i při natáčení. Někdy si mě vezme stranou a říká: „Dávej si pozor na to a to, tady se může stát to a to.“ A přesně to se jednou nebo dvakrát stalo a jeho rady jsem byl ušetřen. Má prostě rutinu – když tady něco začne hořet, nevytahuje hasicí přístroj, hasí to rukama.
PLAYBOY: Přenáší se vaše role do života? Chystáte se někdy vytáhnout zbraň, když vás na ulici někdo pořeže?
„Pokud se nebojíš, jsi idiot. Opatrnost tě udržuje ve střehu.“ Erdoǧan Atalay
SUIT: Strellson via Ludwig Beck, cca 250 eur. KOŠILE: Hugo, cca 100 eur. BOTY: Bugatti, cca 70 eur
ATALAY: Ne, to ne. Při natáčení jsme ve vypočítaném nebezpečí. Když tady přejdeme ulici, naši kaskadéři najedou na zábradlí, než nás uklidí. To od normálních lidí čekat nemůžete. V soukromém životě mám ale jednu zvláštnost: Když jdu s někým přes ulici, vždycky ho praštím do břicha a koukám, jestli nejede auto. Nebo jsem nedávno tančil na Mallorce. Vidím ženu tančící pozpátku, za ní je jen krok a ona to nevidí. Pak jsem zasáhl a ženu odtáhl. Možná by si neublížila, ale mohla..
KIEFER: Ale to je jen část tvého charakteru. Vždy vše okamžitě naskenujete. Znám dva takové lidi. Jeden jsi ty, druhý je s U.S. Mariňáci, speciální jednotky.
ATALAY: (smích) Ano, tato funkce je problém. . . Taky bych se rád projel na horské dráze a jen se bavil – ale vždycky tam tiše sedím a koukám.
KIEFER: Občas si také ve smyčce zdřímne. (Smích)
PLAYBOY: Pro svou práci musíte být velmi fyzicky zdatní. Chodíte soukromě do fitnes centra?
KIEFER: Přihlásil jsem se, když jsem sem před rokem přišel. Ale nemám moc času tam chodit. Dělám nějaké věci doma, posilování s vlastní vahou, což je úplně dostačující, když víte, jak na to. A na natáčení se o nás stará náš vlastní trenér a fyzioterapeut.
ATALAY: Ve scénáři je konkrétní věta, kterou opravdu nesnáším: „Hrdinové se převlékají. Můžete vidět jejich zpevněná těla.“ (teatrálně se zhroutí na stůl) Ale samozřejmě se pro tu práci udržujete v kondici. Pracujeme pět dní v týdnu a nemine den, kdy bychom neběhali, neskákali, neskákali. S množstvím čokolády, kterou zkonzumuji, bych měl být vlastně o 100 kilo těžší a to spaluji docela dobře.
PLAYBOY: Pane Kiefere, bál jste se zranění, když jste se ucházel o práci na „Kobře 11“?
KIEFER: Jestli se tady s námi bojíš, jsi na špatném místě. Měl jsem respekt. Strach je vždy špatný rádce.
PLAYBOY: Neznáš žádný strach?
KIEFER: Měli byste mě vidět, když se dívám na horor! Přitom jsem pořád docela v pohodě. Ale když je po všem, někdy před spaním zkontroluji celý dům. I když vím, že je to nesmysl. Je to takový dětský strach, ale o to jde.
ATALAY: Ten, kdo se vůbec nebojí, je idiot, abych byl upřímný. Strach, nebo říkejme tomu opatrnost, je něco, co vás udržuje ve střehu.
KIEFER: Jednou jsem se zeptal svého otce, co je to hrdina. Zda se jedná o člověka, který se nebojí. Odpověděl: „Ne, kdo se nebojí, je hlupák. Hrdina je člověk, který překonává svůj strach z dobrého důvodu.“
PLAYBOY: Jste i v soukromém životě nadšencem adrenalinu? Pan Atalay zjevně rád jezdí po dálnici ve svém Maserati 300 km/h.
ATALAY: Opravdu to dělám, jen když je cesta opravdu volná. Na nikoho netlačím, přijde mi to úplně hloupé. Z Berlína do Mnichova je krásná trasa, která má šest pruhů a takové krásné dlouhé zatáčky, pokud tam náhodou pojedete v neděli ráno, můžete pořádně zrychlit.
KIEFER: To taky rád dělám, ale jen když jsem v autě sám. Momentálně ale žádné nemám, momentálně jezdím na skútru. To nezní zrovna jako adrenalinový nadšenec, že? No, hrozně rád házím nožem. Můj otec mě to naučil. . .
PLAYBOY: Váš otec byl katolický kněz?!
KIEFER: Přesně tak.
ATALAY: Skvělé, že?
KIEFER: Pořád mě to baví, drží se mě to. Někdo má rád sluneční brýle nebo hodinky, já mám rád nože. I když mám hodinky taky rád.
PLAYBOY: To vidíte. (Kiefer nosí Rolexky.) Oba také nosí docela honosné prsteny a náhrdelníky. Máte vášeň pro šperky?
ATALAY: Nechal jsem si ten prsten vyrobit. Jsou na něm iniciály mých blízkých.
KIEFER: Šperky pro mě musí mít smysl. (vytahuje zpod trička své náhrdelníky, včetně přívěsku křížku a stříbrného peříčka) Všechny moje náhrdelníky mi něco připomínají, lidi nebo sny, které mám. A prsten s tyrkysovým kamenem jsem dostal od kamarádky, která si ho přivezla z Tibetu.
PLAYBOY: Jak byste obecně popsal svůj styl?
ATALAY: Někdo mi jednou řekl: „Erdoǧane, super, vždycky nosíš své věci, dokud nejsou zase módní.“ (smích)
PLAYBOY: Na naše focení jsi měl oblek – ale přišel jsi sem s leteckými slunečními brýlemi, koženou bundou a zlatým řetízkem. . .
ATALAY: Jsem Turek, co jiného bych si měl vzít? (smích) Ne, oblékám se přiměřeně této příležitosti. Mám smokingy, mám obleky, můžu se oblékat chytře, když chci. Ale jinak rád nosím outdoorové oblečení se spoustou kapes, kam se dá něco dát. A nějakou dobu jsem si vždycky kupoval barevné kovbojské boty, s hadí kůží a tak. Ale myslím, že to jsou spíš osmdesátky.
KIEFER: Móda mě baví. Ale v určitém věku by muž měl najít svůj styl. Pro mě není honba za trendy, když je mi přes 30, žádoucí. Ale samozřejmě jsou kluci, kteří to dělají z vášně, a to je v pořádku.
ATALAY: Může to být také forma umění.
KIEFER: Přesně tak. Nosím, co se mi líbí. Někdy je to klasický oblek, takže jsem skoro trochu konzervativní. Nemám zájem vyčnívat, oblečení má hodně společného s respektem. Když někdo dostane cenu nebo se dva lidé vezmou, tak si nepřipadám jako blázen. Je také fajn si z toho udělat rituál. Můj bývalý fyzioterapeut byl hráč rugby a říkal mi, že si vždy udržoval dres čistý a vyžehlený ve skříni. To se nosí pouze při hře, jako uniforma strážců. Velmi na mě zapůsobil respekt, který chová k tomuto kousku oblečení, což svědčí o respektu, který chová ke svému klubu. Díky tomu jsem si ke svému kostýmu vytvořil zcela nový vztah a od té doby ho nosím vědoměji a s respektem. Nevyhodím to a neřeknu: „Teď to dej pryč.“
ATALAY: Jsem úplně jiný. (smích) Ale ten respekt je pravda. Ještě když jsem byl na dramatické škole, oblékal jsem se úhledně, když jsem šel do divadla. Tohle je příležitost, lidé něco připravili. Nemusíte být přehnaně oblečení, ale musíte být trochu stylovější, místo toho, abyste se o to nestarali.
KIEFER: Od Karla Lagerfelda je skvělé rčení: „Muž, který nosí tepláky, ztratil kontrolu nad svým životem.“ (smích)
PLAYBOY: V jakém oblečení tě nikdy neuvidí?
ATALAY: V šatech.
KIEFER: To už bohužel nemohu říct. Moje sestra mě často oblékala za princeznu.
Armin Smailovic pro Playboy Alberten během rozhovoru nejen mezi sebou navzájem, ale také s autorkou Playboye Birgit Querengäßer (uprostřed): „Kobry“ Erdoǧan Atalay (vlevo) a Vinzenz Kiefer (vpravo)
Německý herec tureckého původu Erdoǧan Atalay (56) je už od třetího dílu krimiseriálu Kobra 11 z roku 1996 představitelem komisaře Semira Gerkhana a jako takový si právem zaslouží označení akční hvězda.
Předpokládám, že jste se jako jeden z producentů seriálu Kobra 11 velmi přičinil o jeho pokračování ve formě tří celovečerních filmů?
Nejsem výkonným producentem, působím jenom jako poradce, takže nedělám tak zásadní rozhodnutí. Od toho jsou tam jiní. Ale tento rok se budou vysílat i u vás na TV Nova vámi zmíněné tři filmy, které prověří, jestli nás ještě diváci mají rádi a jestli má tedy smysl pokračovat.
Seriál si za dobu své existence získal srdce televizních diváků a mnoho příznivců, stal se fenoménem, ale existují i lidé, kteří jej nazývají „pohádkou pro dospělé“…
(Smích) A který akční seriál není? To, o čem mluvíte, platilo v našem případě spíše na začátku, kdy děj byl opravdu trošku přitažený za vlasy, ale později jsme od tohoto trendu ustoupili a jednotlivé příběhy se začaly více podobat realitě. I když máte pravdu, že i teď nám často v Německu vyčítají, že se seriál příliš vzdaluje od skutečnosti, ale na druhé straně my chceme, aby to diváky bavilo, což se nám evidentně daří.
Říká se o vás, že, pokud je to možné, natáčíte i náročné akční scény sám. Máte nějakou kaskadérskou průpravu či kurz?
Žádný kurz nemám, ale před každou scénou všechno dlouho a podrobně trénujeme, abych byl na ni dokonale připravený. Mimochodem to ale sebou přináší i problém, protože já bych rád nebezpečných scén točil mnohem více, což ale není možné právě z časových důvodů. A kromě toho bych bral kaskadérům práci – a to rozhodně nechci. Ovšem je pravda, že natáčení těch adrenalinových scén mě baví. A mám štěstí, že zatím jsem nezažil žádné velké zranění, pokud nepočítám zlomený nos, vykloubené rameno anebo nějaké ty šrámy.
Co vás ve vašich padesáti šesti letech udržuje v kondici?
Mojí nejmladší dceři Matildě jsou čtyři roky, a ta mě udržuje v kondici neustále (smích). Kromě toho když mám trochu času, dělám bojová umění, kickbox, rád jezdím na koni, na kole, ale i na kolečkových bruslích, plavu, běhám, šermuju – zkrátka udržuju se v pohybu.
Jak jste na tom s rychlou jízdou?
Ano, jezdím hodně rychle, ale nikoliv agresivně. Takzvaně mi ztěžkla pravá noha a já se rád vymlouvám, že jde o důsledek natáčení Kobry 11 (smích). Musel jsem ale už čtyřikrát odevzdat řidičák. Naštěstí to bylo vždycky jen na krátkou dobu. Pravdou ale je, že miluji rychlá auta.
Vlastníte nějaké?
Mou pýchou je veterán Triumph Spitfire. Jezdit s ním je pro mě velká zábava. Pak mám ještě Maserati 3200 GT v závodní úpravě a pak ještě několik dalších „rodinných“ vozů.
Co říkají vaší rychlé jízdě „kolegové“ policisté?
Stalo se mi například, že mě zastavil policista a chtěl doklady od vozu, ale ať jsem hledal, jak chtěl, nenašel jsem je. Asi jsem je zapomněl doma. Pak se mě zeptal, jestli mám výstražný trojúhelník, lékárničku a jestli se mu podepíšu. Na všechno dostal kladnou odpověď, takže mi ty doklady odpustil. Ale co se týče nějakého významnějšího prohřešku proti pravidlům silničního provozu, to mi neodpouštějí.
Co vám kromě rychlých vozů ještě udělá radost?
Mám řetězovou pilu a tou vyřezávám figuríny: ptáky, zvířata a podobně.
Vraťme se ještě ke Kobře 11. Za čtvrt století se vedle Semira vystřídala řada parťáků a dokonce i parťaček. Na koho z nich rád vzpomínáte?
Každý byl něčím zajímavý. Hrozně dobře se mi hrálo s Tomem Beckem. Jeden na druhého jsme hodně slyšeli, navzájem jsme se doplňovali, byla s ním skvělá spolupráce. Kolegyně jsou ale také výborné. Jenom musí mít trošku více testosteronu, protože u nás jsou holky tvrdé a nic jim neodpouštíme. Jsme na ně stejně nároční jako na ostatní. Ale Pia Stutzenstein, která hraje Vicky, má všechno, co ta postava vyžaduje.
Dceru Semira Gerkhana Aydu si zahrála vaše skutečná dcera Amira Pauleta Melisande Pollmann. Jaký jste otec v reálném životě?
Byl jsem celkem přísný otec, například když si Amira něco přála, nedostala to hned ten den, ale musela si to zasloužit. Ovšem v Kobře 11 už se objevily i moje další děti: můj syn Maris a moje malá dcerka Matilda také. A i ony by vám potvrdily, že i při svém velkém pracovním vytížení jsem si na své děti vždycky čas udělal.
Je pravdou, že tento seriál se stal pro vás osudovým? Nejen z hlediska herecké kariéry, ale během jeho natáčení jste se prý seznámil se svou první i druhou ženou…
Manželky jsem nepoznal přímo při natáčení Kobry 11, ale kdybych nepracoval ve filmovém byznysu, nepotkal bych se s nimi. Ale je pravda, že jsem měl velké životní štěstí, že jsem se dostal do tak velikého a následně i divácky oblíbeného projektu. Bylo to pro mě něco úžasného. Stal jsem se díky němu akčním hrdinou a pro mě osobně je natáčení Kobry 11 dodnes jedno velké dětské hřiště.
Nova Action odvysílá premiérově nové díly Kobry 11 každou sobotu od 15. července.
Rozhovor s televizní hvězdou Erdoǧanem Atalayem o nových filmech v akčním seriálu „Alarm für Cobra 11“.
• 3. ledna 2023
Dálniční sága „Alarm für Cobra 11 – Dálniční policie“ byla dlouhou dobu vlajkovou lodí RTL, ale televizní klasika byla loni ukončena. Zdá se ale, že bez sešrotovaných aut a výbuchů na tvrdém dálničním povrchu , to nejde, protože od 10. ledna bude RTL každé úterý uvádět tři nové celovečerní filmy „ Kobra 11“. Nechybí samozřejmě ani Erdoǧan Atalay, který od roku 1996 hraje vrchního kriminálního komisaře Semira Gerkhana. Herec se narodil v Hannoveru v roce 1966 tureckému otci a německé matce, studoval na Hamburkské dramatické škole a zpočátku hrál v divadle. Svůj průlom v televizi oslavil s „Alarm für Cobra 11“.
V nových filmech z „Poplach pro Kobru 11“ se dálniční komisař Semir Gerkhan, kterého hrajete, stává dědečkem. To by vás nikdy ani ve snu nenapadlo, že?
Ne, opravdu ne. Semira jsem začal hrát před více než 26 lety – a kdybyste mi tenkrát řekli, že budu v roli dědečka, smál bych se nahlas.
Pro 56letého člověka je akční formát jako „Kobra 11“ docela náročný.Zvládáte stále na fyzické nároky?
Myslel bych si to, vždycky jsem říkal, že nepřestanu, dokud nebudu potřebovat chodítko. Jasně, už nedělám spoustu věcí, které jsem dělal, takže už si nemusím nic dokazovat. Nedávno to bylo o skoku z přístavní zdi a rozhodl jsem se, že to nechám udělat svému kaskadérovi. (nakonec Erdoǧan kaskadérský kousek zvládl sám – z rozhovoru v televizním pořadu).
„Kobra 11“ byla ukončena jako série v loňském roce, nyní se promítají tři filmy. Je to méně stresující, než to bývalo, že?
Ale ouha, tohle je rozhodně méně stresující. Dlouhá léta jsem žil jen pro seriál, k tomu směřovala celá moje profesní existence. Na vývoji jsem se nepodílel jen jako herec, ale i jako producent, měl jsem co dělat. Ale opravdu mě to všechno bavilo, protože se mi ten formát líbí. Navíc za to byly také nemalé peníze, na to byste neměli zapomínat.
Budeme po třech filmech pokračovat s „Kobrou 11“?
Za toto rozhodnutí odpovídá RTL, nemám na to žádný vliv. Byl bych rád, kdyby to pokračovalo, ale samozřejmě, jako všechno v oboru, to závisí na hodnocení.( Dnes víme, že se natáčí dalších 6 filmů)
Poznávají vás lidé na ulici?
Jistě, a většina z nich je neuvěřitelně milá. V Německu mám také nadšení. Ale to co se stalo nedávno v Česku, jsem nikde nezažil. Byl jsem tam, protože jsem dostal cenu za celoživotní dílo, a byly tam tisíce lidí, to není žádná lež. Šílené nadšení, které jsem vůbec nečekal, i když vím, že v Čechách se „Kobra“ vysílá několikrát každý den, a to od začátku seriálu do konce a tak pořád dokola.
Co děláte, když nejste nijak zapojeni do Kobry 11?
Na zahradě vyřezávám motorovou pilou dřevěné figurky a momentálně pracuji na obrovském praseti v hrnci. Býval jsem řemeslník a chvíli jsem vyráběl loutky. S motorovou pilou už nějakou dobu pracuji a k tomu, čeho chci dosáhnout, mám ještě hodně daleko – ale učím se charakter po charakteru. Vyřezávám lvy, lišky, prasata, všechny druhy zvířat.
13.9.2018 Z archivu, natáčení epizody Most wanted (Nejhledanější), vysílání 13.9.2018 na RTL
Dálniční policisté RTL nastupují do 33. sezóny. Erdoǧan Atalay o výbušném startu, kaskadérských kouscích a reakcích publika.
Erdoǧan Atalay by s výškou 1,60 metru mohl být na place spíše nenápadný. Ale je tomu přesně naopak. Je veteránem „Alarm für Cobra 11“, a i když odolává slovu hvězda, je to muž v centru natáčení. Atalay každého zná, s každým si klidně povídá a mezi jednotlivými záběry má dostatek času na to, aby uvolněně odpovídal na otázky nebo vtipkoval. Rutina v tom nejlepším slova smyslu. Od roku 1996 hraje dálničního policistu Semira Gerkhana. Úvodní epizoda 33. sezóny „Alarm für Cobra 11“ se natáčela v Budapešti, kde jsme se na place potkali s Erdoǧanem Atalayem. Více než kdy jindy zde budou velkolepé automobilové honičky, přestřelky a prudké exploze. Jednapadesátiletý muž prozrazuje, jak dobře řídí své soukromé auto, proč seriál stále láká diváky u televize a jaký by byl jeho další cíl.
Jste v Budapešti poprvé?
Erdoǧgan Atalay: Ano. A mohu říci: Město je neuvěřitelně krásné. I když jsem viděl mnoho filmů natáčených v Budapešti, sem se mi zatím nepodařilo zajet. Budapešť se někdy prodává jako Paříž, Vídeň nebo Berlín – nebo, jako tady, docela konzervativně jako Budapešť (smích). Je fantastické, že můžeme natáčet i před parlamentem. Lidé jsou tady na natáčení zvyklí. Vidí velký výbuch, přikývnou a jdou dál.
Vědí Maďaři, kdo jsi?
Ano, jeden nebo druhý mě dokonce žádá o selfie na ulici. «Alarm für Cobra 11» se bude vysílat také v Maďarsku, stejně jako ve 120 zemích po celém světě. Jen Severní Korea to nechtěla (smích). Samozřejmě žiju se svou slávou, ale ne vždy na to myslím. Nezačal jsem hrát proto, abych byl známý, chtěl jsem jen hrát. Když se na mě dnes lidé dívají, často se divím. Pak si pamatuji, že mě znají z televize. Ale také musím přiznat, že jsem se nikdy nesetkal s nikým, kdo by řekl: „Myslím, že to, co děláš, je úplně nanic.“ Ctí a dojímá mě, že se lidem líbím a také moje postava. Ano. Někteří fanoušci napsali, že si mě chtějí vzít. Ale už jsem ženatý.
Proč si myslíte, že vaše postava získává tolik sympatií?
Stále jsem rozvíjel svou postavu. Nejsme superhrdinové ani marvelovské postavy, naše postavy jsou obyčejní lidé s problémy a strachy. Semir pro mě symbolizuje staré hodnoty jako věrnost a odvaha. Ujišťujeme se, že naše postavy nejsou totálně asociální. Vždy se najde důvod, proč Semir Gerkhan nebo Paul Renner jednají tak, jak jednají. Například když je rodina v nebezpečí, neprojeví žádné slitování. Ale to zase každý pochopí.
Počet diváků stále mírně klesá…
Naše čísla klesla, ale tento trend se netýká pouze našeho formátu. Koneckonců, lineární televize, a zejména seriál, jako je ten náš, nyní musí konkurovat četným streamovacím platformám. Trpí tím celá televize. Provozovatelé vysílání musí pečlivě přemýšlet o formátech, které produkují, aby přilákali lidi. Konkurence je velmi silná.
Jak zůstává «Alarm für Cobra 11» aktuální?
Když jsem začal natáčet „Kobru 11“, neznali jste takový druh akce z Německa. Takové série vždy pocházely z Ameriky. Divákům se to líbilo a mělo to obrovský úspěch. Série se pak neustále měnila a přizpůsobovala a divák s ní prostě šel. Myslím, že je to fantastické a neznám to z žádné jiné série. Také děláme velmi odlišné věci. Máme jasnou a spolehlivou strukturu, protože tam jsou vždy akční a zábavné prvky. Zároveň se také střídáme: Některé epizody jsou vážné, některé spíše humorné.
Pořád děláš kaskadérské kousky sám?
Částečně. Existuje mnoho scén, kde jsme zdvojení. Sami jsme jezdili hodně, ale to už není potřeba. Všichni jsme nadšenci do adrenalinu, jistě. Ale všichni jsme rodinní otcové a nejsme unaveni životem.
Takže jsi opatrnější?
Ano, někdy. Moje žena vždycky říká: „Opatrnost je matka porcelánové krabice!“
Ovlivnila vaše práce i váš každodenní život?
Pokud to děláte tak dlouho jako já, pak jste v normálním životě neklidnější. Na place jste v polovičním vypočítaném nebezpečí, kdy nesete pouze zbytkové riziko. V soukromí teď reaguji jinak. Když jsem například na křižovatce a přijíždí auto, automaticky zdržím muže vedle sebe. Když vidím, že dítě neudělá další krok na stejné úrovni, zasáhnu. To vás v určité chvíli přivádí k šílenství (smích).
A co auta: řešíte je jinak?
Ano, určitě získáte jiný vztah k vozidlům. Často se na natáčení rozbijí. Sponzorovány jsou pouze BMW a Mercedes a každou chvíli dostáváme další. Jinak je musíme koupit!
Vy sám jezdíte rychle?
Jezdím rychle, jen když je vše prázdné a jedu opatrně. Nikdy netlačím, protože nechci nikoho vystavit nebezpečí. Takže: rychle, ale opatrně. Pokud vás zastaví, ani jako televizní policista nemáte u policie žádné zvláštní postavení, jste jen normální řidič.
Kde byste chtěli natočit další zahraniční díl?
Maledivy by byly fantastické. Cítil jsem se tam velmi příjemně. Ale není tam žádná dálnice, takže to bude pro «Alarm für Cobra 11» dost obtížné.
Ve studiu jsou moderátor, paní, která vaří a Erdoǧan Atalay. Pořad je doplněn krátkými reportážemi z různých oborů a také ukázkami z Kobry 11. Překlad je proveden s pomocí překladače, a protože všichni zúčastnění mluví rychle, bylo pro mě dost těžké, se s tím vypořádat. Omlouvám se za nedostatky v textu. Přeju i tak, příjemné počtení.
Ukázka z prvního filmu Kobry 11.
M: Oh. A teď má čerstvých pár filmů a Erdoǧane,hezké dobré ráno!
E: Erdoǧan, dobré ráno,
M : Takže jsi sem pravděpodobně spěchal rychlým autem, do Düsseldorfu nebo ne?
E: Letěl jsem letadlem, pro jednou. Ty sedíš a díváš se přímo z letadla, ani je nezastavili.
M: Mohu přiletět do Kolína nad Rýnem?
E: Vždy jsem skákal padákem v Düsseldorfu.
M: Pěkné, že jste tady. Nevím, četl jsem, že série je dostupná ve 140 zemích.
E: Ve 140 ano, to je opravdu zvláštní. Loni jsem dostal takové ocenění za celoživotní dílo v Domažlicích v České republice a sám jsem byl úplně překvapen, protože jsem to vůbec neznal. Samozřejmě to trochu vím, že člověk je uznáván tak a tak, ale i mě to naprosto zarazilo. Byli jsme v Plzni, a tam napravo a nalevo stály opravdu tisíce lidí a já jel a pořád jsem myslel , to je kvůli mně? Bylo to opravdu silné a bylo to tak srdečné, a to má co do sebe dělat s tím, že v televizi 20 let, a to každý den je vysílán seriál Kobra 11. A když jsou všechny řady odvysílány a je konec, začne se zase znovu od začátku? Tak tady, patřím do inventáře, je to úplně divné, ale taky krásné, ale je to nehorázná škoda Cobry 11 nebo AlerteCobry atd. a nezáleží na tom, kam jedete, ve skutečnosti jsou některé země třeba Severní Korea, kde se seriál nevysílá a asi vysílat pravděpodobně nebude.
M: Budeme se muset podívat teď, ve skutečnosti se to ukazuje, jaký úspěch tato série nyní má, byla zde ve skutečnosti ukončena v roce 2021 a poslední den natáčení byl také na tvé narozeniny.
E: Ano, ano, přesně tenkrát, když jsme přestali, pak se to stalo a natáčet se zase začalo. Navíc už neděláme seriál, ale série 90 minut, zítra se začíná prvním filmem – v úterý 10.ledna 2023. Natáčení bylo především zrušeno kvůli Coroně, protože jsme nejdražší série. Evropa a příjmy z reklamy se zhroutily a dobře, to všechno znáte, všechny ty příběhy a pak si produkce řekli, pojďme s nimi teď udělat sérii, a tak uvidíme, jak se věci vyvinou zítra. Určitě to bude vzrušující .
M: Díval jsem se dychtivě 25 let až do konce. Díval jsem se jak jsi stál na ližině vrtulníku.
E: Ano, většinou jsem stál nebo seděl na ližině nebo letěl vrtulníkem, ale ne o tolik víc a když jsme obvykle měli jeden stroj, myslel jsem si, že je to cool, ale právě jsme dostali všechna moje letová povolení v samotném Kolíně. To bylo skvělé, stál jsem venku na ližině a pak máte připravený MP 5, zbraň, samopaly. A pak jsme takhle rozbili pár domů, a pak jsme stříleli na padouchy, to je super, fakt to musím říct i o výšce ve které létáte. Byli jsme nad kolínskou katedrálou a lítali kolem a ty tam stojíš na ližině vrtulníku. Nějak se mi tam líbí, myslím, že je to krásné. A potom si myslíš, že je to trochu výš, co když najednou půjdeme dolů směrem ke kolínské katedrále? To si myslíš vždycky, ale teď nejsem tak vysoko. Jen mi to přijde divné, když jsme tak vysoko, že se obzor rozmazává, tak předem neomdlím, to je fakt přísné, protože je jedno, jestli spadneš ze 100 metrů nebo z 300 metrů, 104, 100metrů je mi to jedno, výsledek je vlastně stejný, ale pro mě, když už tento horizontnení tak vidět, tak si osobně myslím, proč natáčet takové věci. Koho zajímá oblétat s vrtulníkem kolínskou katedrálu.
M: Jak velké byly slzy? A spadl jsi do takové temnoty, když se najednou řeklo konec seriálu v roce 2021 nebo to jen bylo popsáno? Skončil a řekl jsi , že kvůli Coroně nejsou žádné příjmy z reklamy a tak dále. A pak řekli, že tuto sérii představíme poprvé pokaždé, když po 25 letech bude všechno hodně špatné, že?
E. Musíte jen říct, že to nebylo jen pro mě hodně špatné, bude propuštěno více než 100 lidí, dokud o to nebude společnost stát. Byl jsem tam poměrně naměkko, a proto se málokdy ohlédnu. Dívám se hlavně dopředu. Takže to pro mě bylo irelevantní. Myslel jsem si, že ok, pokud je to teď status , pak se pohněme vpřed. Uvidím, jak to všechno napravím. Pak teprve uvidíme, život jde dál. Moje dcera je taky herečka, taky u nás hraje a já říkám. Vem si to všechno s sebou, dej pozor, abys to nepotřebovala, protože když je kamera vypnutá, život jde dál. No, nejdřív všichni říkali ach Bože, ty určitě chceš svou temnotu a já si říkal, ano, ano teď bude, když padnu. Ale pak se to nestalo a řekl jsem kamarádům, že se nic nestane a oni řekli ano.
M: A nestalo se to dodnes, tak to ano a nakonec máš se svým optimismem pravdu, teď už to chápu. Teď přišel nápad natočit 3 filmy po 90 minutách a už jsme si řekli, že zítra uvidíme 1. díl z těchto tří a můžeme se jen koukat, je to rozhodně čistá akce.
Ukázka ze závěru prvního filmu, kdy Semir skáče do vody, aby pomohl Vicky a její přítelkyni , které jsou uvězněny ve vodě v kontejneru.
M: Skákal jsi skok do přístavní pánve. Nebylo to tak?
E : To jsem udělal, taky jsem o tom chvíli přemýšlel. Jak správně skočit. Věděl jsem, že je voda hodně studená. Přístavní pánev mohla být otevřena jako první, skočil jsem , dokonce i z velmi vysokých podstavců. Kontejner, který by měl vybuchnout vedle mě, a já: „ tak vedle mě by měl být oheň.“ Když slyším, jak znatelně se vítr otáčí i sakra. Takže vodu to zahřeje jen na chvíli. Měřiče, které to měří do přístavní pánve, a já si všimnu, že jsou trochu spálené, takže proč? Není to tak hrozné, ale ta voda je na mě prostě moc studená. Jsem taková omrzlina, nevěřil bys, tak to prostě je.
M: Ty jsi spíš žhavý typ, takže se vrátíš skákat, vůbec žádný problém?
E: Takže to, co jsi právě viděl, to se skutečně stalo a bylo mi řečeno: „ Chlapče, jsi ledový muž, protože jsi do toho opravdu šel. Ano, to byl super skok, takže fakt super pohyb, a co jsi tam předvedl, budeš mít velký respekt.
M: Ale když jsme zrovna měli téma o nemoci. Ne tak, když pak upadneš a proskočíš ohněm atd. Jak často se něco pokazilo, že jsi řekl wow, teď už musím jít k doktorovi.
E: Tak poslední, co se mi stalo. Byl jsem na place a visela tam nějaká železná brána, která sjela dolů do vody. Já jsem běžel, točili jsme přestřelku, a všimnu si, během honičky, že železná brána je už tak hluboko. Když se teď skutálím dolů, tak sebou plácnu dobře, no, pak do toho skočíš šipkou a tak. Obvykle hlídám dno, ale od té doby, co jsem se tam válel, jsem se na to tak nedíval a pak náhodou zaseknu o zem zbraň, a jde to tak rychle, že jsem si utrhnul celý konec prstu až na kost a dívám se na zranění a říkám si, to není pravda. Musíš jít k doktorovi. Člověk je dost vystresovaný, když se vždycky takhle díváš na vlastní kosti. To je divné. Najednou jsem viděl i vnitřek sebe. No, ale bylo to přišité rychle a a velmi okouzlující doktorkou. Když jsem tam na ošetřovně ležel, byl jsem úplně krvavý, protože jsme se předtím pohádali ,a tak ani ona nevěděla, kde co je, protože říkala, že jsemzraněný v policejní službě.Ale já nejsem policista, a tak jsem jí vysvětlil že jsem herec z Kobry 11. Pak to sešila a odvedla skvělou práci.
M: Někdy je na natáčení i tvoje rodina. Nejsou potom v šoku? Tak vaše děti všechno vidí. Totiž že táta vyšel z natáčení .
E: Právě mě viděli jak se potápím, byla tam moje malá dcera, jsou jí 4 a byla fakt vyděšená. Nějak jsem nechápal, že jsem pod vodou a taky panikařím, tak to bylo ve scénáři. Franko sledoval monitor a já se nevynořoval. Musel jsem být pod vodou co nejdéle. Takové věci člověk zná i z bazénu, ale ona to vnímala nějak jinak, nemělo by být tak divné, co potom děti z toho berou, buďte opatrní. A fakt mě to mrzelo, protože byla totálně v šoku.
M: Když moje dcera řekne, že je auto rozbité, tak je rozbité. Kolik aut jste nabourali a sešrotovali, kolik bylo vystřeleno prázdných nábojnic?
E: Tisíce, tisíce? Vždycky jsem říkal, že jsem zastřelil tisíce lidí, a to je vše, ale všichni to byli zločinci. No, to je vše v tisících ve formátu Kobry 11 za těch 26 let, když se nad tím zamyslíte. V každé epizodě je docela dost akce.
M :A jaké nejdražší auto jsi sešrotoval?
E: Ne, s Ferrari jsem byl fakt hloupý, protože jsem si říkal jeď opatrně, ano, samozřejmě, ale takhle ne. Můžeme tomu věřit, ale já na silnici přehlédl takový hrbol, a když si toho člověk pak zase trochu všimne s tím Ferrari, je to tak, že je rozbité. Celý první týden, kdy jsem dokonce začal natáčet, před 26 lety první věc, kterou jsem udělal, bylo, že jsem jel v BMW, úplně novém BMW, přeletěl jsem hřeben a přistál na stromech. Byla to totální ztráta. BMW bylo pak totální vrak.
M: Pokud máte nějaké otázky, jak jsem řekl, pak to právě předám Erdoǧanu Atalayovi. A nyní se podívejte také na pár dalších pěkných scén. Ano, jsou to scény s ohněm. Ano, ale řekl bych, co říká většina lidí : Oh co, nemůžu uvěřit, že to je Erdoǧan a že jsi byl na baletní škole?
E: Ach ano, ano, dlouho ano.
M: Co se tam stalo, nebo jsi chtěl být primabalerínou? Bylo to opravdu přání?
E: Ano, ano, tehdy jsem si myslel, že Lucky Star byla neuvěřitelně skvělá. Tehdy jsem byl starší, bylo mi 16 nebo 17 a myslel jsem si, že bych také rád zpíval a tančil, ale neumím zpívat. Tanec byl v pořádku, ale bohužel na skupinového tanečníka jsem byl moc malý, protože byste mě neviděli. Potom už jsem byl zas příliš starý na sólového tanečníka. I když jsem uměl velmi dobře skákat, ale pak jsem to v určitém okamžiku opustil. Pak jsem tančil v muzikálech. V Hannoveru, tenkrát v divadle, ale to byl takový malý příběh, muž z La Manchy a podobně. Začal jsem chodit do dramatické školy a hrát.
M: Ty jsi byl také drezurním jezdcem?
E: Ano. Také jsem se vyučil ošetřovatelem koní a dělal jsem drezúru.
M: A byl jsi žokejem?
E: To ne, ale skákal jsem přes přírodní překážky,ale to i tehdy, když jsem byl hodně na venkově. Myslel jsem si, že je to tak skvělé, žádný parkúr. Mám rád military. Ale přes překážky parkúr nejezdím. Jezdečtí koně jsou dobře vycvičení, nakupují se, jsou to často koně z Portugalska, kteří byli v portugalské jezdecké škole a tito koně jsou úžasní, to je opravdu, opravdu něco velkého. Vypadají báječně a pak si na ně sednete, a když myslíte jen na jejich spolupráci, začnou něco dělat a klidně všechno dokážou, skvělé drezurní prvky, třeba piafu a tak podobně. Je to opravdu skvělé.
M: Erdoǧan ve filmech v televizi, pak víme, že to opravdu jsi, protože jsi v tom opravdu dobrý. My jsme hledali hluboko v archivu, do tvých začátků na ZDF, Hudba po troškách, je ten malý svatý grál z roku 1990 a my to nyní kontrolujeme a teď je to opravdu, jestli jsi to ty.
Erdogan udiveně a nevěřícně: Ó můj Bože
Ukázka z filmu.
E: Smích. Nejste obklopeni, jste dinosaurus, který vymírá z plemene? Vždy jsme byli na tyhle úžasné události, také na severu a tak. Nyní je tu opět Baltská noc se závodem psích spřežení. Je to charitativní věc, pro pomoc hladovým na světě. Mluvili jsme o tom a chceme to udělat. Jeden večer, protože je to zábavnější, protože máme tohle. Tyto epizody ještě nejsou na DVD . Vždycky jsme chtěli udělat večer, podívat se na to, co je tak dávno, je to neuvěřitelné, opravdu staré. Snad bude potřeba VHS a rekordér, který by mohl fungovat, pak máte možnost se na tyto staré filmy podívat?
M: Takže si to ještě pamatuješ, bylo to tak 6 dílů po 30 minutách.
E: Ano,, to je ono? No, to je vůbec poprvé v televizi a to se točilo, když jsem byl na dramatické škole, taky jsem se učil , a tak to je a šílenství, opravdu fascinující. Staré vzpomínky jsou krásná věc.
M: Teď jsem četl a slyšel, že mluvíš se svým otcem o jeho životě, minulosti atd., a to je zaznamenáno a řekni nám, odkud tvůj otec pochází?
E: Takže můj otec pochází z Turecka, v mládí byl v Turecku hercem. Přišel do Německa a už tu zůstal. Pracoval jako Gastarbeiter. Otec zemřel před více než rokem a já jsem s ním předtím hodně seděl a zaznamenával jeho život, který mi vyprávěl, protože můj otec byl vždy divákem světových dějin, pokud se to dá tak vyjádřit. Myslím to proto, že studoval na vojenské škole v Istanbulu, a tam ho málem přejel Winston Churchill, který byl v té době pobýval na jachtě. Pak se můj otec také setkal s Usámou bin Ládinem , který té době byl nebyl terorista, ale byl to vzdělaný student . Potom se zeptali , jestli má můj otec nějaký kontakt s armádou, měl to už dávno, dávno předtím, než byla napaden Ruskem Afghánistán. Otec měl organizovat nějaká setkání. V Turecku se znovu setkal s Usámou bin Ládinem. Setkal se i s Helmutem Schmidtem i s Margaret Thatcher. Potom byla válka o Falklandy. Otec byl také spíše zástupcem pro cizince…. , to je velmi zajímavé a ano, opravdu je to součástí mého životopisu, stránka je také částečně věnována jeho otci a protože příběh je také velmi zajímavá historie rodiny, protože jeho otec, takže můj dědeček, lidi ho mohli lépe poznat tenkrát v první světové válce, sloužil v letce Rudého barona, ta létala i v Německu v jediné osmanské letce a když se pak po rozpadu Osmanské říše vraceli, ukradl 17 letadel. Sám sultán Atatürk ho vyznamenal a je tam další zlatá medaile, kterou mu Atatürk osobně předal, ale bohužel neexistuje žádná fotografie.
M: Dáme si krátkou pauzu a podíváme se na to, že je vlastně neuvěřitelné, proč se věci tak trochu vymykají? Úplná úcta ke všemu vlastně ztracena?
E: Instituce politických oponentů, to je škoda, ale vždy je třeba vzít v úvahu, že demokracie, kterou máme, je dobrá jen tehdy, máte-li co hlásit. Dokážete najít stranu, která dává možnost, že nežijeme v diktatuře a nechápu, proč to lidé nedělají. Můžete se semknout a říct tady, máme tento názor, prosím, hlasujte pro nás, pak to všechno můžete, ale pro mě je to jediná cesta v demokracii. Místo toho, abyste potom demonstrovali nebo tak něco, můžete samozřejmě dělat všechno , ale to nyní dosahujerozměrů, které si myslím vždy, když na to spousta lidí zapomene. Jestli je to horší nebo hezčí a žít pod diktaturou, nevím, jestli to chceme, nebo si to neumím vysvětlit.
M: Ale také mi to přináší vzpomínky na to, co se stalo v USA před dvěma lety, bouře v Kapitolu, o které se tam stále diskutuje a řeší.
E: To znamená, že tam něco bylo, neprošlo to úplně lehce, ale to je v uvozovkách k radosti, že se toho nestalo ještě víc, protože měli nějaké právo. Obhájit to a postřílet všechny lidi, což je naprosto idiotské, protože je to takový impuls. Nemyslím si, že jsou všichni nutně tak radikální, ale je pár, který je hodně radikální a ostatní s sebou tahají a to je otázka, jestli to potřebuješ, je to nutné, pro nás je důležité být vždy takhle. Já to nevím.
M: Erdoǧan Atalay má ještě jednu velmi zvláštní stránku: umí se vypořádat nejen s pistolemi, ale také velmi filigránsky s motorovou pilou. Přinesl jsi mi fotky toho, co děláš, tedy dřevo, kultury nebo opravdu s motorovou pilou? Musíš mi vysvětlit, co tam vidíme.
E: To je chrámová kočka, dělal jsem ji pro moji sestru. Tamto je liška, toto je medvěd. Hlava koně a řada jiných figur. Ano to znamená, že si vezmete obrovský dřevěný blok ano, tehdy mám představu, jak by měla socha vypadat, pak jen musím odříznout přebytečné dřevo kolem něj motorovou pilou a pak se do popředí dostává postava. Někdy děláš věci a já jsem teprve na začátku, musím říct, že jsem na úplném začátku, jsem ještě hodně daleko od toho, co chci umět se dřevem. Je umělec, kterého mám moc rád, žije ve Francii. Instagramem se nikdy nekontaktoval, ale rád bych se mu podíval přes rameno, protože jeho dílo, to jsou opravdu skvělé postavy, protože jsou v takovém pohybu. Vyřezává je také motorovou pilou. Já jsem v mládí vyřezával malé figurky a asi jsem měl talent, a pak jsem přemýšlel o motorové pile, a to je super, myslím, že je to skvělé,protože to jde také velmi rychle. Moje manželka má strach, že je to velmi nebezpečné. Ale vlastně to není nebezpečné, jen si musíš dávat pozor kvůli odpadu od stroje, neletí ti to do obličeje, ale já mám ochranně prostředky.
M: Erdoǧan má také umělecký náboj. Ptali jste se našeho Erdoǧana, takže máme spoustu otázek, čtu tady před Erdoǧanem, jaké to bylo, říká Martin Tischer , když jste spolupracoval s René Steinkem na Kobře 11 a jste stále v kontaktu s Renem?
E: Trochu nás ztratil z dohledu. Byla to skvělá spolupráce, pracovali jsme spolu mnoho let a mám ho moc rád, hraje hodně divadlo a potkal jsem se onehdy na Binzu, když jsem tam byl na focení.
M: Máme zde fotku vás dvou samozřejmě na kapotě auta. Samozřejmě tam také vypadáte jinak.
E: Ale podotýkám, že jsem přibral, alespoň podle mého názoru.
M: Určitě máte velkou pochvalu, potěšující, Erdoǧan je sympatický, skvělý, sympatické pozdravy z Meklenburska-Předního Pomořanska od Caroly Fink, Zöll da Andre pozdrav, Andrea Grummel, Pozdrav pro tebe a Renate Hilgers píše, přesně totálně sympatický herec ano. Ale jednou jsi řekl Kobra 11? Toto je akční série a se vší láskou ji oceňuji ženy, ale v přední části policejního auta musí sedět dva lidé. Řekl jsi , že nemůžete tam použít ženu a teď vedle tebe sedí Pia Schutzenstein, která je velmi okouzlující ,moc hezká a super talentovaná herečka ne?
E: Ano je naprosto v pohodě, jako parťačka v seriálu je to prostě tvoje součást, ale je opravdu vynikající a perfektně zapadá do našeho týmu ovládaného naším testosteronem je to naprosto skvělá žena.
M: Ano, v tomto ohledu tě také uvidíme jako vyšetřovatele. Zítra, až uvidíme těch 90 minut Kobry 11. Moc vám všem děkuji, že jste tu byli, přeji bezpečnou cestu domů, že? Poletíš a , uvidíš nás v pořadu živé a zdravé, moc ti děkuji, s pozdravem všichni ahoj.E: Aho
E: „Rok stáří to je divné číslo.Myslím, že stárnutí začíná, až když začneš stárnout ve své hlavě a když se v podstatě tak nabažíš a ztratíš zvědavost, můj otec vždycky říkal, chlapče, když ztratíš dětství, budeš žít, ale nebude to na dlouho a myslím, že je na tom něco pravdy, takže byste si neměli nechat jen tu radost z hraní jako herec, ale všeobecnou zvědavost nejen při hraní.“
Erdoǧan Atalay ve své roli Semira je neustále v akci, a to také udržuje 56letého Atalaye v kondici.
E: „Ale musím ráno vstávat. To si vybírá svou daň. Je to dost náročné, ale drží mě radost z natáčení a z herectví vůbec. Fyzická kondice je dobrá, i když natáčení je pro mě náročnější.“
Držíme palce, aby Erdoǧan opět dělal takovou pěknou akci ještě dlouho.
Z živého přenosu:
A teď je tu s námi na gauči Erdoǧan Atalay. Zdravíme tě, dobré ráno těšíme se na tebe. Protože noc je na spaní, tak je vše v pořádku. Obdivuji tě, že to děláš pořád tak, že je to fakt super, to je důležité, pokud ti, to někteří ještě neřekli. Jaký je rozdíl filmů oproti sérii?
E :“Máme 90 minut, což je pro nás opravdu skvělé, protože u postav můžeme jít samozřejmě mnohem hlouběji. Můžeme tam nechat mnohem víc dějových obrázků, třeba to, co jsme vždycky museli po 45 minutách vyhodit, když tam stojíš čtvrt hodiny v záběru, a tak, tak na všechny zbude jen půl hodiny, na postavy a soukromé linky. Mimo jiné máme samozřejmě s 90 minutami mnohem více prostoru pro vyprávění opravdu skvělého příběhu. Tak to je pro nás skvělé, kvůli Coroně byla nejprve stopka, teď po roce začíná znovu, protože si to fanoušci přáli. Nakonec chceme, aby rozhodla stanice, no, ale fanoušci jsou samozřejmě rádi. Doufám, že dnes ve čtvrt na 9 už film můžeme sledovat, že jo? No, s námi už filmy běžely na RTL plus už se nemůžu dočkat.“
Můžete nám říct trochu o čem to je?
E:“Bude to napínavé, bude to velmi, velmi pěkná zábava a uvidíme, dostávám velký příběh jako všechny ostatní postavy. Vicky si také prochází příběhem, bude to napínavé, víc prozrazovat nemůžu, ani nechci říkat, že se na tohle chci podívat.“
Moje první otázka je, ublížil jsi si někdy?
Ano, jako oděrky , modřiny, škrábance a menší rány a tak, vlastně jsme měli vždycky, když se někdy natáčí složitější nebo větší věci, ale není to jen chyba načasování nebo něco podobného, takže to znamená, že už jste řekli, že máte více času a prostoru na úžasné scény, na exploze, je to pro více akce. V podstatě je to zpět ke kořenům, tak to je ono, děláme to znovu jak dříve, ano, tak je to nyní. První část prvních 3 filmů, která se trochu vrací, do našich starých časů, protože jsme bývali velmi vážní a velmi dospělí a tak, a teď se to snažíme brát trochu uvolněněji. Snažíme se vnést do příběhů více humoru.“
Vaše filmová dcera je těhotná, to znamená, že jste filmový děda, můžeme gratulovat. A co vy?
E: „V soukromém životě jsou i děti, ano, mám 3 děti, takže mé dceři je nyní 20, je nejstarší, a myslím, že na roli dědečka si ještě chvíli počkáme.“
Ale v podstatě bys byl připraven?
E:“Ano, to je přirozené, pokud to můžeš zažít, je to velké štěstí, no, je to tak, být dědečkem, to je skvělé. Vždycky jsem si přál, abych mohl sedět v houpacím křesle někde na pláži a dívat se na svá vnoučata, jak si hrají. Možná budu mít příležitost, uvidíme, co budou chtít fanoušci samozřejmě slyšet.“
Ano, jste také naladěn a kdo je připraven na další sezónu Cobry 11?
E: „Ano dobře, už to dělám už 26 let. Samozřejmě to dělám moc rád a je to nakonec na divácích a vysílateli, jestli chtějí pokračovat, my na to nemáme vliv? Vždy mi přijde fascinující, že je zahrnuto vše, protože se nám všem moc líbí ten formát, ale jak jsem řekl, není v našich rukou.“
Měl byste nějaké přání pro Kobru 11, nějakou zápletku, jakýkoli stav, jakýkoli příběh, který si přejete?
E :“No já bych chtěl, chtěl bych mít 5 milionů nebo něco podobného, ne pro mě osobně, ale pro film, protože s relativně malými penězi toho dokážeme tolik, zní teď 5 milionů hodně jen ve vztahu k americké produkci, která stojí stovky milionů. My dokážeme neuvěřitelná kouzla jen s 5 miliony, ale k tomu potřebujeme nejprve kapitál, takže RTL, pokud chcete uvolnit 5milionů, možná uděláme báječný film. Bude to dobré investování.“
Alarm für Cobra 11 dálniční policie je zpět dnes a další dvě úterý ve čtvrt na devět a kdykoli na RTL plus. Přejeme dobrý den, moc děkujeme. Další pro nás je HP Baxter, ano, od Scooter a znáte ho docela dobře.
E :“Už je to dávno. Určitě si vzpomínám. Protože jsme spolu natáčeli a tehdy to bylo úplně nové, vyšly úplně nové díly a byla tam Hyper a já si říkal, oh, to je nějaká divná hudba, pomyslel jsem si, no, hodně štěstí, uvidíme, jak dlouho potrvá jejich kariera. Pomyslel jsem si, a oni pak bez konce vzlétli, takže velký respekt. Tak to je skvělý příběh, který tam dali. Akorát jsme to tehdy nemohli předvídat a hráli tam s námi. Ve výsledku to bylo dávno.“ (Epizoda Smrtící sláva Semir, André a skupina Scooter)
Navzdory úspěchu a penězům – Erdoǧan Atalay, akční hrdina z kultovní série „Kobra 11“ zůstává nohama na zemi. Už 26 let je herec ztělesněním dálniční policie. Seriál se vysílá ve 140 zemích světa. Erdoǧan Atalay alias Semir Gerkhan také závodí v sérii RTL jako vrchní inspektor na filmové dálnici. Erdoǧan Atalay zatím natočil téměř 400 dílů. Hrdina seriálu soukromě řídí od roku 1999 italský luxusní sportovní vůz Maserati. Ale rodinný muž ve skutečnosti miluje koně.
raný život
Herec má otce tureckého původu. Jeho matka je Němka. Erdoǧgan Atalay se narodil 22. září 1966 v Hannoveru. Vyrůstal v Garbsen-Berenbostelu a navštěvoval tam integrovanou střední školu. Hannover je země koní. Koně byli také součástí každodenního života Atalayů. „Dokud jsem nebyl plnoletý, byl jsem parkurový a drezurní jezdec,“ řekl Erdoǧan Atalay v rozhovoru.
V 18 letech se objevil ve vedlejší roli ve filmu „Aladin a kouzelná lampa“ v divadle v Hannoveru. Poté, v roce 1987, začal studovat herectví na Univerzitě hudby a divadla v hanzovním městě Hamburk. Tehdejší mladí herci dvacátých let ale dostávali jen hostující role, nikdy ne hlavní, natož stálé místo v souboru. Atalay hrál v divadle Thalia v Hamburku, příležitostně také v Berlíně. Atalay se pokusil vystoupit jako turecký zelinář v podvečerním programu v seriálu Marienhof. Nebyl však přijat.
Kariéra
Najednou ho měl na seznamu bývalý kaskadér. Mladý, začínající herec Erdoǧan Atalay je od mládí nadšený pro akrobatické pohyby, umění ovládat tělo a skákat. Pro 1,60 metru vysokého Němce-Turka nastal okamžik pravdy na začátku 90. let. RTL vdechla život start-upu „Alarm für Cobra 11“. Od té doby je série hitem sledovanosti a Erdoǧan Atalay je v popředí.
Herec si uvědomil svůj životní účel. V kultovní sérii „ Kobra 11“ je jím Semir Gerkhan, drsný hlavní inspektor z dálnice – a je jím od samého začátku. Jeden velkolepý kousek následuje za druhým. Hvězda německého seriálu má ale i druhou stránku. V soukromém životě je akční hvězda z Kolína nad Rýnem vším, jen ne odvážlivcem.
Erdoǧan Atalay je otcem tří dětí. Stejně jako se muž mění ve své roli rodinného muže, změnila se i jeho přehlídková role Semira Gerkhana. Hrdina seriálu se jako hlavní inspektor musí vyrovnat s tím, že se od něj jeho filmová manželka rozchází. Soukromě je Erdoǧan Atalay od roku 2017 šťastný ve svém druhém manželství s Katjou Ohneck, svou manažerkou. Z tohoto manželství také pochází jeho syn Maris Atalay a dcera Matilda. V letech 2004 až 2009 byl Erdoǧgan Atalay ženatý s Astrid Ann-Marií Pollmann. Jeho dcera Amira Pauletta Melisande Pollmann, zvaná zkráceně Pauletta, zastávala roli jeho filmové dcery Aydy Gerkhan v „Kobře 11“.
Vrcholné momenty kariéry
Herce docela zajímají další role. Erdoǧan Atalay ale oceňuje stabilitu své práce i svého zaměstnavatele. Přináší mu jistý příjem. V roce 2012, Erdogan Atalay hrál v Soko 5113. Ale poplatky se liší. Kromě „Kobry 11“ se Atalay objevil v různých hostujících rolích, například „Die Wache“ (1994), „Der Clown“ (1998), „Hintergittern“ (1999) nebo „Soko Stuttgart“ (2016).
Slavné výroky
Po dvaceti letech v „Kobře 11“ říká hlavní herec: „Nezastavím se až do „Kobry 11″, budu potřebovat dvojníka, abych vylezl z auta!“
Úžasná fakta
Velké činy se někdy zdají tiché. Erdoǧan Atalay již dvě desetiletí podporuje instituci pro děti a mládež „Die Arche“. Dětská chudoba je problém, se kterým herec bojuje.
Text výše byl na úvod této Talk show, která vznikla před 10.1.2023, takže třeba povídání o konci Kobry 11 není aktuální. Jak víte Kobra 11 se bude natáčet dál. V jaké podobě se ještě neví.
Jinak Talk show měla i titulky, ty bohužel byly velice špatné, nedopsané věty, špatně napsaná slova, špatně napsaná jméno, bylo toho mnoho, že se text velice špatně překládal. Snažila jsem se co nejvíc vyřčená slova přiblížit tak, aby článek dával alespoň trochu smysl. Přeji pěkné počtení Božena
Moderátor: Toto je webová talk show, jmenuji se Nico Gutjahr a jsem šťastný, že je Kobra 11 zpět . Jsou tu tři nové filmy Kobry 11. Jejich názvy jsou Nesmiřitelný, Bezmocný a Bezbranný a je tu znovu Semir Gerkhan. Nšim hostem je Erdoǧan Atalay. Jak se máš a kde jsi ?
Erdoǧan: Mám se dobře. Jsem doma. Tady v podkroví a je mi vlastně dobře. Počkám si tady na výsledky sledovanosti a uvidím, jak to půjde dolů nebo nahoru. Filmy už běžely ve formátu streamování. To jsem vlastně vůbec nepochopil. Ale ano a uvidíme, teď jdou v normální TV ne?
M: Přesně Pia tu tehdy byla a mluvila o tom, když právě začali streamovat, čísla byla dobrá nebo zůstala vůči vám velmi mystická.
E: Myslím, že by bylo opravdu skvělé, kdyby přišla delegace z RTL s lahví vína, všichni si sedli a povídali si s vámi o číslech.
M: Když jsme naposledy viděli Semira, nebylo to tak dobré, že? Myslím, že dostal pouta, zavřely se za ním dveře věznice a byl tam. Co nám můžete říct o třech nových filmech?
E: Řeknu, ze začátku je to skromné, ale začínáme. Jdeme na to trochu jinak. Ano všechno je již v příběhu. A tak se tam vraťte trochu zpětně, protože také trochu oživujeme charakter zábavy. Viděl jsi epizody?
M: Myslel jsem, že je to do očí bijící a rád bych vám řekl, jak to skončilo, ale samozřejmě by to byla naprostá katastrofa, protože lidé by se samozřejmě měli také dívat. Tak by mě zajímalo jak jsi spokojený s rozlišením .
E: S rozlišením, no, je to něco nového. Samozřejmě jsme první. Ano, a filmy se vysílají v úterý. To je zcela nové. Doufejme, že i diváci pochopí, že v úterý není čas přepínat televizi.
M: Něco málo se v Kobře 11 změnilo, jak to chceš popsat?
E: Teď je 90 minut, další série už netočíme. Natáčíme 90 minut jako film. Co je vlastně na jednu stranu docela úžasné, protože samozřejmě máme mnohem více času na vyprávění příběhu. To je samozřejmě skutečnost s 90 minutami. Máte více času než když bylo 45 minut. Měli jsme nanejvýš půl hodiny na to, abyste se seznámili se všemi postavami. Čas, to teď samozřejmě máme a můžeme jít více do hloubky. A postavám a antagonistům můžeme dát mnohem více prostoru a tak mnohem více možností. Vytvářet atmosféru, a to je skvělé. To je skvělé pro hraní her.
M: Můžeš vlastně zestárnout?
E: Ano, jasně, to bude jasné. Také jsem si všiml. Myslel jsem, že scéna stárne, a pak jsem si toho najednou všiml. Úplně zvláštní. Musím říct že paralelně stárneme s Kobrou 11 spolu, jinak se to říct nedá. Tedy není to tím, že bych nebyl fit, takže to není problém, ale někdy asi přijde doba, kdy už honičkám nebudu stačit. Pak je ale možná čas, přejít do kanceláře.
M: Dokážete si představit tuto postavu?
E: Ne, ale lze všechno představit časem , herci samozřejmě mohou hrát cokoliv. Myslím, že vím, že pokud už člověk není fit a necítí se na to. Je mi 56. Takže jsem otevřený všemu, co je potřeba. Tak říkám, nejdřív se podíváme teď 10. Ledna 2023 a jsem zvědavý. Pak to začne a pak uvidíte, jak to publikum přijme.
M: Než o tom budeme pokračovat, je to o Kobře 11. Vím, že o tom teď můžete mluvit. Za tebou na pozadí je něco málo výrobků. Ale, nejdřív si dáme energetický nápoj. Kolik jste toho museli ochutnat, než to mělo konečnou chuť ?
E: Ochutnáváte až do finální chuti, první energetický nápoj na světě s mým obličejem a je můj. Jinak žádná velká hra to nebyla. Ale mysleli jsme, že to bude akční nápoj. Zkoušel jsem toho hodně, až jsem si myslel, že ten poslední chutná nejlépe. Dal jsem to také ochutnat lidem, kteří vždy říkají ach jo super, wow. A tak jsem velmi překvapen a myslím, že je to prostě skvělé. Takže je to všechno ještě v plenkách. Ale teď to začínám pomalu zveřejňovat. Máme nový web Cobraeleven.com. Tady za mnou můžete vidět i tyto kousky, např. vyrábíme nábytek v německý nábytek. Tady je nádherný sedací pytel, který je opravdu super pohodlný. Vždy v něm medituji, což je opravdu skvělé, protože se přizpůsobí tak jak má. Představujeme ostatní věci a takový skvělý nábytek, který je vyrobeny z kovu z kovového odpadu. K dispozici je také skutečný kanystr na benzín. Ale nedal jsem to sem, protože je to plné benzínu, samozřejmě benzínu. Takže je toho tam hodně. Z prodeje v podstatě dáváme 10 % z výtěžku na „Arche“. Protože jsem její velvyslanec, Archa byla pro nás jasná. I já jsem tam před pár dny přivezl pár hudebních nástrojů, které darovala pro Archu firma z jižního Německa. Tím se zrodilo umění. Navázal se tedy tento kontakt a já jsem ho pak předal, což je s dětmi velmi příjemné. Byli jsme moc rádi a tak to proto děláme. Vlastně si také myslím, že peníze pocházejí z příjmů z energetických nápojů a z nábytku, že tam v podstatě 10%, které nejprve proudí přímo do archy. Nebo do jiných projektů. S filozofií naší společnosti chceme vidět, že v závislosti na tom, jak se věci vyvinou, můžeme mít také společné finanční prostředky, které můžeme poskytnout přímo rodinám. A umět přímo pomoci a vidět, co tam potřebujete, jak vám mohu přímo pomoci. Potřebujete nový dětský pokoj? Co je nyní nutné konkrétně udělat nebo tak něco. To by bylo jedno z mých přání, sen a uvidíme, jestli se mi to podaří, to by bylo skvělé, ale máme 3,8 milionu dětí na hranici chudoby a trend je stoupající. A tak kvůli vší té inflaci, kterou všichni známe a kterou znáte i vy, logicky žádné přechylování. Lidé vždy dokázali vyjít se svou tvrdou prací, a to nyní prostě nejde. Federální vláda může vždy dát 300 eur na měsíc, což si myslím, že je málo.
M: Myslím, že je skvělé, že to děláš. Budeme vám držet palce, ať se to daří.
E: Od té doby, co jsme se poznali. Dostal jsem pár ocenění. To je opravdu milé. Dostal jsem cenu „Křídla pro budoucnost“. Dostal jsem ji v Oldenburgu a mám i další věci pro své charitativní příběhy. Dělám to tak nějak, že mi to přišlo velmi, velmi, velmi dojemné, i když tato cena je ocenění nejen pro mě , ale pro všechny lidi, kteří vlastně dělají skutečnou práci. Vždy se jen postavím a řeknu to veřejnosti nebo se s tímto problémem vypořádám, a to je moje práce. A ostatní jsou samozřejmě přímo s dětmi. Po celou dobu jsou spolu a dělají skvělou práci. Teď jsem to znovu viděl v Rostocku. Dětský domov jsem nechal slavnostně otevřít , což je spolupráce mezi RTL dětským domovem a Archou, a tak je prostě hezké vidět, jak to děti přijímají. A jsou šťastné, které tam jsou a jakou mají třeba z hudebních nástrojů radost. Prostě skvělé, protože teď jim můžete také dát takovou hudební lekci. Také si mohou dělat i soukromou výuku, tráví tu volný čas a pak tam také společně vaří. O děti se starají kompletně a platí tu určitá pravidla. Děti se tam jednoduše cítí bezpečně. Na začátku to byl s Archu ještě malý krok, kdy jste si mysleli, že to je pro chudáky. Bylo to těžké, ale to už je pryč. Protože tolik lidí se také dostává do problémů a je to, že mnoho lidí může přijmout pomoc. A je fajn, že Archa existuje pro sociálně znevýhodněné děti a mládež a opravdu to rád podpořím.
M: A je tak důležité, aby lidé se známými tvářemi pomáhali. Je důležité, aby všichni naslouchali, a jsem moc rád, že můžeš využít takto svůj volný čas.
Co mě na herecké zprávě také těší, je, že jsou nyní tři filmy, protože prostě to není jedna sezóna v jakékoli podobě. Ty máš taky trochu víc času na jiné projekty. Viděl jsem tě jinde. Totiž v těch „ Krvavých začátečnících“.
E: Smích
M: Ta epizoda se jmenuje“ Monsterhunt“ a mimo jiné je tam skvělý herec David Schulz jako host. A ty hraješ otce Umuta Güla , hraješ Carola. Stručně popiš svůj kostým, co máš na sobě v této roli.
E: smích Tak pan Gül, to se dá velmi snadno popsat, tak pan Gül si barví vousy a pokaždé, když vyjde ven, zkontroluje, zda jsou vousy ještě tmavé. Pokud ne, tak nefunguje. Gül ve skutečnosti chce být trochu víc, než je. A také na tom pracuje, ale tahle role je pro mě o tolik větší, než byste tomu všemu rozuměli. To je jen moje pozadí, smích. Hraju otce, který chce, aby jeho syn něco udělal pro ostatní. Aby nebyl u policie. Natáčení byla velká legrace. Udělal jsem to pro Franca ( režisér). S tím jsem natočil spoustu filmů, on režíroval a jinak to byla velká legrace. Bylo to docela pěkné, je to docela obrovský výkon, ale ukázalo se to velmi příjemné.
M: Myslím, že v angličtině se jim říká Seen Stealer, takže jsem měl dojem, že syn opravdu chce, aby na něj byl jeho otec hrdý. Ale táta je vlastně zklamaný z jeho postavy a pak mu řekne, že chtěl, aby jeho syn byl soudcem.
E: Přesně tak, on takové věci říká a ty to vlastně od otce nechceš. Poslouchej, protože si myslíš, že táta má pravdu.
M: A uvidíme tě znovu, nebo to bylo jednorázové vystoupení.
E: . Nevím, jestli uvažují o jeho opětovném vysílání.
M: Opravdu v to doufám. S novým filmem Kobra 11 je to také trochu propojení , dalo by se říci, s rolí Pii a trochu s tvou rolí. Mezi sebou to tak asi nebude, protože milostný život nehraje nedůležitou roli. Bude mezi vámi nějaký vztah?
E: Ne, to není pravda mezi rolí Pii a mou rolí žádný milostný vztah nebude. Mohl bych přece být jejím otcem. Semir a Vicky jsou nyní bez partnerů a chtějí žít každý svůj nový život a chtějí si ho užít. Obecně může každý být v situaci, ve které je. A byli jsme docela odhodlaní to udělat tímto způsobem. A uvidíme, jestli se to bude divákům líbit. Pak ještě nebylo dosaženo konce odůvodnění.
M: Můžete mi říct o aktuálním čase? Teoreticky tam leží kus věcí. A čeká se jen na natáčení nebo je teď všechno v pauze.
E: Ne, samozřejmě to není o přestávce, protože my, respektive společnost Action concept a naši báječní autoři museli něco vyvinout předem. Takže samozřejmě existuje vývojový příkaz, ale to neznamená, že vývojový příkaz je implementován na 100 procent. Protože to je v pořádku, všechno ale rozhodne sledovanost diváků. Jak se tři filmy vysílané od 10. ledna a v následujících dnech budou líbit. Pak se asi teprve uvidí, jak to dopadne. A když to půjde dobře, věřte, že všechno půjde dál. Teď je to ale velký otazník, říkáš si , samozřejmě, jen se bav, tady ty peníze máš. A pokud to nepůjde dobře, určitě proběhne pár rozhovorů, abychom zjistili, jestli můžeme pokračovat. Jinak by to v určité chvíli bylo jako umírat na splátky, což by bylo taky hloupé. Takže pak samozřejmě motto zní ano, pak budete pokračovat, pokud máte méně peněz, méně a méně peněz, protože můžete také dělat seriál. To už ale nevyrábíme. Děláme neuvěřitelné množství práce i s méně penězi, uh. Neexistuje vůbec žádné mezinárodní srovnání. Co můžeme dělat s malým, menším rozpočtem, aby se někteří rozhlíželi. Ale pořád je to přemrštěné. Nejsou to centové částky.
M: A co se ti stane, když RTL řekne čau Kobro 11.
E: Ano, co se mi stane potom. Tak budu pokračovat. Nyní mám mnoho, mnoho nápadů, takže dělám dál tento příběh o Cobře11. Taky jsem vyvinul hodinky, hele, jsou super. Ano, stále píšu svůj životopis. Mám teď kontakty v Česku. Mám také smlouvu o inzerci s firmou z Česka a jinak je to velmi zajímavé.
Vím, že Domažlicce byly úplně sladké. Byl jsem tam taky, Bože na nebi. Byl jsem tak dojatý, bylo to úžasné. Měl jsem s sebou i starší dceru. Dostal jsem ocenění za celoživotní dílo, chcete-li to tak popsat. Takže ano, cena na Junior Festivalu v Domažlicích. A v Plzni to bylo opravdu šílené. Zveřejnil jsem to také proto, že mi to přišlo tak fascinující. Vždycky si myslíš, že takové komplimenty znáš. Ano, ale není to pravda. Samozřejmě vím, že to vím a za těch mnoho a mnoho let to vím. Už vím, že to mám hodně rád. Že mě lidé oslovují s tím, že chtějí podepsat autogramy. Není to pro mě v tomto smyslu nic nového, ale to v Plzni mě opravdu srazilo na kolena. Takže jsme opravdu jeli do Plzně a tam byly doslova tisíce lidí. Pomyslel jsem si, je to kvůli mně? Jen jsem si pomyslel WoW a to proto, že mi bylo řečeno, že to nevím, že například Kobra 11 se v Česku vysílá každý den. A když se odvysílá poslední epizoda, první začíná znovu. A to už 20 let. Tak mi to bylo řečeno. Myslel jsem to tak jasně, takže jsem v česku opravdu známý. Nikdy jsem si nemyslel. To bylo opravdu šílenství, kolik tam přišlo lidí, všichni byli takoví milí. Objal jsem tisíce lidí, bylo to krásné, to musím říct.
A když Kobra skončí? Nevím přesně, třeba někdo se mnou bude umět něco dělat i když Kobru už nebudu hrát. A tak jsem to teď vzdal do rukou a dělám pár show najednou a pak už mám CobraEleven. Píšu pohádky a věci z historie a jinak jsem otevřený všemu. Jen se to teď nezhroutí. To stejně vždycky všichni říkali, vždycky říkali ano, dávejte si pozor, jestli už tolik nenatáčíte. Bude to pro tebe velká propast, a já jsem si asi myslel, že ano. A pak jsem vždycky čekal a myslel si, že to jednou určitě začne. Ale zatím se to nestalo, jen jsem řekl, nevím, kdy Kobra skončí. Potom se o tom hodně začalo mluvit. Takže si asi říkáte, ano, ano asi se to stalo a uvnitř jsem byl úplně zlomený. A pak si uvědomím, vlastně nevím, jak to vysvětlit. Nevím proč. Myslím, že to má v podstatě něco do sebe. Že i kdyby se Cobra měla zastavit, je to zcela jasné, samozřejmě je to špatné. Špatné pro diváky, špatné pro mě, špatné pro všechny kolem. Lidé, kteří na tom pracovali. Je to úplně na hovno. Pracoval jsem na seriálu 27 nebo 26 let. Tak co mám teď dělat, plakat? Můžu být vděčný, že jsem prožil všechen čas a byl to skvělý čas mega cool tým , a tak to je dobře. Je kapitola uzavřena? Pracoval jsem na tom, miluji to. Ale nyní už vím, že to není o nic lepší. Ani to nemám v ruce. Nemohu říct, jestli zítra budu natáčet dál. Takže jen koukám s otevřenou myslí, ať mám více času na své děti, což je úžasné, protože jsem neměl čas mnoho, mnoho let, protože jsem hodně pracoval. A tak mám konečně čas si totálně odpočinout. Jsem také doma a dělám všechno, co mám. Momentálně mám mnohem méně času, než když jsem pracoval. Člověk ani nechápe, jak to bylo dřív. Také jsem si nemyslel, že jsem celý den zaneprázdněn psaním. Je to šílenství.
M: Jak jsem řekl, Kobra 11 je k dispozici na RTL plus tři nové filmy ,pro hlavní mužskou roli jsem rád, že byl zpět v Erdoǧan Atalay v Show. Děkuji za jeho čas.
E: ano děkuji.
M: A teď máš další pěknou příležitost. Opět můžeš do své kamery říci to, co jsi do kamery na tomto světě nikdy neřekl, ale vždy jsi to chtěl říci nebo jednoduše něco, co je pro tebe důležité. Ale stále máš pár sekund na to, aby sis si to promyslel. Erdoǧan to udělá za vás. Ano, opravdu, pokud se něco pohne ke konci. Samozřejmě můžete být smutní a bezmocně se tomu poddat, nebo můžete jen vidět, jaké nové příležitosti to vytváří. Co kde můžu dělat, na co mám konečně čas, tak ať neplýtváte volným časem. Utrácení času není tak cool, jak to zní. Využijte svůj čas. Uvidíme se zítra jako každý večer. Ano a dnes tu byl Erdoǧan Atalay.
E: No, já jsem velkým zastáncem dětí. Chtěl bych pro ně pár výhod. Samozřejmě existují podobné, ale velmi, velmi byrokratické. Je to tak? Já bych ty výhody nazval „Sociální karta“ nebo „Volná karta“. Byl bych velkým fanouškem, kdyby něco takového vzniklo. To určuje, že sociálně slabé rodiny, s opravdu nízkými příjmy, takovou kartu pro své děti v podstatě pořídí. Personifikované je to pro samotné děti, kdy mohou jít volně do kina. Mohou volný čas trávit v klubu, kde také mají volný vsup. Kde si také mohou zaplatit učebnice a sešity. My prostě vyděláváme víc a stejně platíme daně. Myslím, že by to bylo skvělé, kdyby něco takového existovalo. Pokud bychom přestali tyto děti vylučovat z naší společnosti ( těchto 3,8 milionu sociálně znevýhodněných dětí, které jsou stále více vyloučeny ze společnosti , přestože jsou budoucností naší země),to by bylo úplně úžasné.
Erdoğan Atalay (56) je téměř jedním z veteránů německé televizní historie. Protože už přes 25 let hraje komisaře Semira Gerkhana v akčním seriálu RTL „Alarm für Cobra 11 – Die Autobahnpolizei“, který se vysílá ve více než 120 zemích. Seriál byl ukončen v roce 2021 a v roce 2022 následovali tři filmy, které budou vysílány na streamovací platformě RTL+a na televizi RTL.
Herec, který se narodil v Hannoveru, byl ještě na škole členem Theater-AG a v 18 letech dostal vedlejší roli v Hannoverském státním divadle. V roce 1987 začal studovat na Univerzitě hudby a divadla v Hamburku. Po několika dalších malých divadelních rolích dostává hostující role v televizních pořadech. Svůj průlom oslavil v roce 1996 hlavní rolí v akčním seriálu RTL „Alarm für Cobra 11.“
Erdoğan Atalay se v roce 2017 oženil se svou partnerkou Katjou Ohneck, se kterou má syna Marise (*2012) a dceru Matildu (*2018). Je otcem další dcery: Pauletty Pollmann (*2002).
Erdoğan Atalay se více než 20 let angažuje v dětské a mládežnické organizaci „Die Arche“, která bojuje proti dětské chudobě v Německu. Je sponzorem projektu dětského domova RTL „Die Arche Rostock“.
Jeho první role v divadle byla v roce 1984 ve filmu „Aladdin a kouzelná lampa“. Za tuto roli vděčíte svému odvážnému chování tím, že jednoduše požádáte Státní divadlo Hannover, zda byste se mohl zúčastnit. Je to správně?
Ano to je správně. Předtím jsem to sledoval s kamarádem, který byl synem profesorem herectví na herecké škole. Musel tam jít, protože jeho otec něco inscenoval na dramatické škole. Zpátky na škole mi hraní připadalo zajímavé. Ostatní studenti byli vždy znepokojující a já se jich zeptal: „Proč se tak znepokojujete? To je hezké, co tam dělají.“ Pak jsem se na to podíval a pomyslel jsem si: „To chci dělat taky.“ Šel jsem do divadla a řekl: „Dobrý den, včera jsem viděl takovou hru. Připadá mi to zajímavé a rád bych se toho zúčastnil.“ A oni řekli: „No, to není možné, nemůžete se jen tak zúčastnit (smích). To se musíš naučit, musíš si to nastudovat.“Ale potom jim to nějak připadalo tak dojemné, že jsem se do toho vrhl. Byli to dva bývalí baletní tanečníci, kteří byli v operační kanceláři. Asi si vzpomněli na své dětství a řekli: „Dali bychom ti něco navíc, kdybys na to měl chuť.“ A pak jsem za to dostal peníze – 25 marek za vystoupení.
Od třetí epizody hrajete inspektora Semira Gerkhana v seriálu “ Kobra 11″. Jak jste se cítil, když bylo loni oznámeno, že seriál bude po 25 letech a celkem 381 dílech zrušen?
To byl šok. Není to tak, že byste to dělali celý život, víte to, když jste v oboru pracovali tak dlouho. Ale skutečnost, že nás potom zastavila Corona, přišla pro nás všechny velmi náhle. Ve firmě se za tu dobuhodně změnilo, museli jsme propustit spoustu lidí. To se ale netýká jen našeho klubu, ale i mnoha dalších lidí, kteří také trpí tím, že tato pravidla za Corony existovala. Uvidíme, jak to půjde dál.
Od roku 2014 Pauletta Pollmann, vaše dcera z prvního manželství, také hrála vaši seriálovou dceru v „Alarm für Cobra 11“. Jaké to je stát před kamerou s vlastní dcerou?
To je skvělé. To je skvělé. Vždycky jsem s ní rád natáčel, protože je moc dobrá. Navíc má intuici, , dá se s ní celkem normálně mluvit o tom, co chce hrát a jaké má o tom myšlenky.Jei tak nekomplikovaná. Je to prostě velká legrace, protože se znáte. Mimochodem: Nyní ji můžete vidět ve filmu „Bibi & Tina“ od Detleva Bucka.
Společné natáčení je jistě téma?
Podle toho, jak probíhala scéna. Pokud je to dobré, není třeba o tom mluvit. Pokud si říkáte, sem tam to byla hloupost, příště to uděláme jinak, tak to určitě je. Jen malá manévrová kritika. Ale nemusí tomu tak být. Všechno je to relativně dobré a čisté, co tam děláme, tak doufám (smích). Samozřejmě dostávám i kritiku, vždy o ni žádám. Pokud to děláte tak dlouho, mnoho lidí k tomu nechce nic říct. Připadá mi to opravdu hrozné, protože i když to děláte tak dlouho, někdy se můžete mýlit.
Váš otec byl sám hercem v Turecku. Jak moc to ovlivnilo vaši hereckou kariéru?
Vlastně to bylo méně ovlivněné, protože hraní pro mého tátu už bylo hotové. Můj otec to dělal v padesátých letech. Ale zhruba věděl, o co jde a alespoň mi nestavěl do cesty žádné překážky. Řekl mi: „Jestli to chceš, udělej to.“
Do roku 1995 jste hrál v divadlech v Hannoveru, Hamburku a Berlíně. Jak jste se dostal k práci pro televizní stanici RTL?
Jednou mě pozvali do „Marienhofu“, což byl v té době seriál ARD, a obsadili mě do role tureckého zelináře. Ale roli jsem nedostal. Když přišla řeč na novou sérii RTL „Alarm für Cobra 11“, lidé si na mě vzpomněli. Zřejmě se jim líbilo, co jsem udělal. Poté jsem měl několik konkurzů na roli „Semira Gekhana“. Během výroby bylo od začátku plánováno, že pokud odejde Rainer Strecker, který v té době nechtěl dělat žádnou sérii, bude pro Johannese Brandrupa nový partner. A pak jsem párkrát udělal konkurz a pak mě vzali. Pak jsem si nejprve pomyslel: „Aha, to je RTL… a RTL tenkrát hodně natáčela na film. Pak jsem si pomyslel: „Bože na nebi, to je co?“. Ale pak jsem slyšel, že to natáčí na 35 nebo 16 milimetrů. Tehdy jsem věděl, že to nemůže být tak banální, protože to všechno stojí spoustu peněz. A pak jsem si myslel, že by to mohlo být něco, a pak jsem řekl: „To dělám rád.“
Jako Semir Gerkhan jste ve filmu “ Kobra 11″ naboural mnoho aut. Také jako Erdoğan Atalay?
O svá auta se tedy vždy pečlivě starám. Ale musím se k nelibosti manželky přiznat, že jsem jí vždycky někde narazil auto (smích). Jako na naší svatbě, když jsem se zasekl o sloup. Ale také auto vždy opravuji!
Máte slabost pro auta? Jste benzínová hlava?
Benzínová hlava? Ano, určitě. Ale nemyslím si, že je špatné stavět elektromobily z energetických důvodů. Sice si to nemůžeme dovolit, nemáme na to energetickou síť, ale to je jiný příběh. Takže pokud bych měl na výběr mezi elektromobilem a starou dobrou „V8“, zvolil bych „V8“. Také proto, že zvuk je prostě úžasný; hukot a zápach oleje a benzínu. Také miluji vůni petroleje. Taky nevím proč. Možná je to trochu divné, ale je to tak.
Jaké auto aktuálně řídíte? A co váš Triumph Spitfire vlastně dělá?
Se Spitfirem jsem dlouho nejel, právě vyjel z dílny a je na zimu zazimovaný v garáži. Jsem zvědavý na účet – asi budu potřebovat kyslíkový stan, až ho uvidím. Maserati, které je v jiné garáži, se nyní reaktivuje. Mám tato auta přes 20 let. Kdybyste se s nimi mohli rozloučit, koneckonců jsou to jen vozidla, ale Maserati je Assetto Corsa 3200 GT se srpovými světly, závodní verze, kterých bylo vyrobeno pouze 150, je něco. A začít to je jen sen. Zvuk motoru je prostě skvělý. Auto je krásné. Líbí se mi ten tvar, dnes už to nevybudujete.
Máte také řidičský průkaz na motorku. Jezdíte také na motorce?
Ne Ale mám e-koloběžku, kterou jsem kdysi koupil na charitativní aukci. Jede 25 km/h. Při jízdě jsem nosil cyklistickou helmu a za jízdy jsem zdravil všechny motorkáře, ale oni mě nezdravili zpět (smích).
Poslední roky pro vás byly velmi náročné. Počínaje dramatickým narozením vaší dcery Matildy, neustálými starostmi o ni a o vašeho otce Teomana, který zemřel v listopadu 2021, a poté vaší koronavirovou nemocí, kvůli které jste museli strávit Vánoce 2021 v izolaci. Jak jsi to všechno zvládlal?
Můj otec vždycky říkal: „Můžeš se rozhodnout, jestli jsi lev nebo ovce.“ A moje rozhodnutí padlo na lva. Když byl můj otec ještě naživu, hodně toho snášel a nikdy si nestěžoval. A pak jsem mu řekl: „Tati, doufám, že mám nějaké tvé geny. S touhle výdrží všech těch věcí.“ A pak se na mě podíval a řekl: „Jo, kluku, taky doufám.“ (smích) A asi ich něco málo mám , protože se dívám jen dopředu a ne zpět. Také v duchu mého otce a mého tchána, který také zemřel. Také bych chtěl, aby se moje děti dívaly dopředu a žily svůj život, když užtady nebudu. Samozřejmě mi teď táta chybí, hlavně co se týče politické situace, protože táta byl neuvěřitelně politický a nesmírně sečtělý. A rád bych slyšel jeho názor na konflikty, které máme na Zemi právě teď.
Dlouho jste žil v Kolíně nad Rýnem a nyní žijete v Hamburku. Jaké byly důvody přesunu z Rýna do Labe?
Důvodem byla jednoznačně Corona. Corona mě vyhnala z Kolína nad Rýnem, protože byl přerušen „Alarm für Cobra 11“. A pak jsme se přestěhovali do domu mé ženy v Hamburku. Nebyl důvod zůstávat v Kolíně, protože jste nevěděli, co se bude dít. Všechno bylo pozastaveno. A pak jsme si řekli: „Dobře, tak to pronajmeme. Musíme si vydělat i na živobytí.“ Dům v Hamburku je krásný, taky toho nelituji, protože máme velkou nemovitost a můžu tu vyřezávat i motorovou pilou. Líbí se mi tu, také blízkost moře, je tu opravdu krásně.
Vyřezávat? Znamená to, že tvarujete věci ze dřeva motorovou pilou?
Souhlasím. Mám kmen stromu a něco z něj vyřezávám motorovou pilou. Ale k tomu, co vlastně chci, mám ještě hodně daleko. Velmi obdivuji jednoho francouzského umělce, který vyrábí ze dřeva opravdu skvělé figurky. Taky bych to chtěl tak umět. K tomu mám ještě hodně daleko, ale už se můžete podívat na věci, které dělám (smích).
Co vás rozesměje od srdce?
O sobě (smích). A samozřejmě moje děti. To je tak roztomilé, jak vidí svět. Jako nedávno moje dcera. Projíždíme kolem domu a já říkám: „Hele, jaký je to pěkný dům.“ Potom ona říká: „Kup si to.“ Pak jsem řekl, že to nemůžu jen tak koupit, stojí to spoustu peněz, co myslíš, víš odkud se berou peníze? Pak řekne: „Odtud.“ a ukáže na středovou konzolu. Vždy si tam nechám drobné na parkovné. A ona si myslí, že odtud pocházejí peníze. To by bylo samozřejmě fajn (smích).
Čím se dokážete pořádně nadchnout?
Nemám rád nevraživost, nemám rád hloupost a to, že v současnosti máme 2,8 milionu dětí na hranici chudoby. A že to tak je už léta. Vláda prostě nedělá dost pro boj s chudobou v naší zemi. To považuji za velmi nešťastné. Jsme čtvrtý největší průmyslový národ na světě, je velmi nešťastné, že musíme mít něco jako „archu“. Je potřeba jednat – hned. Právě jsem byl na darovacím maratonu RTL. Vybralo se tam 41 milionů eur, včetně peněz na dětský domov RTL, který jsem otevřel v Rostocku. Pak jste opravdu hrdí, že žijete v této zemi. Tehdy by nikoho nenapadlo, že se vybere tolik peněz. A to tady platí i pro občany, na to se nesmí zapomínat. Na Německo si můžete stěžovat, jak chcete, ale myslím si, že je to jedna z nejpřátelštějších zemí na světě k dárcům.
Je skutečně pravda, že nemluvíte turecky?
Přesně tak, ano. Ale umím někoho velmi sladce urazit. Legrační je vždy to, že mám větu, kterou říkám v turečtině. A vypadá to, že to tak dobře vyslovuji. Věta ale ve skutečnosti znamená: „Promiňte, moje matka je Němka a otec Turek, turecky nemluvím!“. Ale kdykoli to řeknu, mluví na mě dál turecky. Některým věcem rozumím, ale to je zanedbatelné, takže umím mnohem lépe anglicky.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Bože, nikdy jsem si nedělal žádné plány do budoucna, abych byl upřímný. Rád bych dále posouval naši značku CobraEleven. Na cobraeleven.com prodávám zboží, jako jsou hodinky, čepice a takénábytek. Chtěl bych dát deset procent z příjmu přímo „Arche“ nebo rodinám, abych jim pomohl. Toto je pro mě výzva. Pak uvidím, co bude po herecké stránce. Jinak píšu svůj životopis a starám se o své děti, což jsem nikdy předtím nedělal. Dříve jsem hodně pracoval a nebyl jsem tak často doma. A teď je doba, kdy žiju takový život, kdy jsem z velké části doma a trávím čas s dětmi. To je pro mě také novinka. Jsem teď zaneprázdněnější, než když jsem natáčel. Musím smeknout klobouk tehdy, když ženy říkají, že jsem „jen“ žena v domácnosti. To je šílené. Zvládnout každodenní život je práce na 24 hodin.
Hvězda RTL Erdoǧan Atalay mluví o táboře v džungli a prozrazuje, proč by se tam nenastěhoval – zvířata nejsou důvodem.
V RTL řadu let pracuje jako policejní komisař Semir Gerkhan pro „ Kobru 11“. Se svou rolí má nyní kultovní status a kromě přestřelek a divokých honiček je také součástí kosmu RTL. Jako sponzor projektu pomoci „RTL – Pomáháme dětem“ seděl na telefonu na darovacím maratonu a vybíral peníze.
S tolika připoutaností k vysílači vyvstává otázka, co by si hvězda „Kobry 11“ myslela o žádosti oTábor v džungli“ – Show televize RTL. V rozhovoru s touto redakcí nyní exkluzivně prozrazuje, proč by se do kempu rozhodně nenastěhoval. Malý spoiler: netrápí ho zvířata.
Hvězda RTL Erdoǧan Atalay netouží po kempu v džungli
Erdoǧan Atalay by se v show osobně nehýbal, ale jako divák na gauči sleduje podívanou v džungli. „Sleduji to a připadá mi to zábavné, ale není to pro mě.“
Pak prozradí: „Nikdy jsem nebydlel v bytovém domě a vůbec to neumím. Raději jsem s rodinou nebo sám. Nejsem vůbec kompatibilní s ostatními lidmi.“ Takže to nejsou nepříjemnosti, jako je nedostatek spánku, vlhké oblečení, neustálé pozorování, špatné jídlo a ošklivé zkoušky, které by mu bránily se nastěhovat, ale spíše představa, že by musel žít s tolika lidmi.
Atalay navíc přiznává: „Nemám takové nutkání se soukromě prodávat. A věci, které všichni jedí, bych snědl, kdybych musel. Kdybych měl hlad – ale dobrovolně mít takovou zkušenost a cpát se kvašenými kachními vejci, to raději ne.“Naštěstí RTL nejen že posouvá celebrity na jejich limity v táboře džungle.
Hvězda RTL Erdoǧan Atalay: To říká o „Let’s Dance“
„Let’s Dance“ je výrazně méně kraulové, ale stejně náročné. Každý rok kandidáti v tanci předvádějí krev, pot a slzy před Joachimem Llambim a spol.
Na otázku, zda by se toho zúčastnil, Atalay překvapivě odpovídá a říká: „Jednou jsem měl nabídku, ale nemohl jsem, protože jsem natáčel.“
Nezní to úplně averzně, ale musí uznat: „Jen vím, že je to neuvěřitelně časově náročné a velmi vyčerpávající. To bych vůbec nezvládl.“ „Let’s Dance“ by se zúčastnil jen pod jednou podmínkou. „Kdybych něco takového udělal, opravdu bych to chtěl udělat pořádně. A když nemám na trénink vůbec čas, bylo by to pro mě těžké. Já takovou podmínku nemám. Účast nechci vůbec vylučovat, ale to bych si musel nejdřív vyjasnit okolnosti.“
V červenci 2021, po čtvrtstoletí, RTL oznámila konec kultovní série „Alarm für Cobra 11 – Die Autobahnpolizei“.
Nyní populární akční série slaví svůj comeback se třemi událostními filmy.
Hlavní herec Erdoǧan Atalay v rozhovoru s našimi redaktory vysvětluje, co pro něj návrat znamená, a prozrazuje některé bolestivé detaily o natáčení.
ROZHOVOR
od Aniky Richterové
Třídílná filmová série „ Kobra 11“ odstartuje na RTL 10. ledna. Oblíbená akční série se vrací po více než roční pauze. Vysílatel slibuje „plný program akce, vzrušení a napětí“.
Hlavní herci Erdoǧan Atalay a Pia Stutzenstein poté pronásledují Semira Gerkhana a Vicky Reisinger zpět po dálnici jako nerovné duo policejních komisařů. Zatímco Stutzenstein je se sérií teprve od roku 2020, Atalay se může ohlédnout za více než čtvrtstoletí dlouhou kariérou u „Kobry 11“.
V rozhovoru s našimi redaktory hovoří 56letý muž o návratu seriálu a poskytuje několik exkluzivních – a bolestivých – pohledů na natáčení. Sériový veterán navíc prozrazuje, jak jde o pokračování.
Pane Atalayi, po více než roční přestávce jste zpět na obrazovce jako Semir Gerkhan ve filmu “ Kobra 11″. Jaký je to pocit?
Erdoǧan Atalay: Dobrý (smích). Především jsem zvědavý, jak se na 90 minutách a nové éře zúčastní diváci. A máme ještě zásoby? Líbí se to lidem stále natolik, aby pokračovali? Nebo je to rozloučení? To všechno dopředu nevíš.
Jak vnímáte přechod ze série na filmový formát?
Je to vlastně lepší pro diváky i nás herce. S 90 minutami máme mnohem více času něco říct, vytvořit atmosféru, nechat věci déle stát a proniknout hlouběji do postav. Tuto možnost máte téměř 40 minut. Když odečtete intro, máte vlastně jen půl hodiny na to, abyste odvyprávěli celý soukromý život hlavních hrdinů a zároveň pokryli padouchy. Mnoho zůstává pouze na povrchu.
Bylo pro vás oznámení filmů překvapením?
Byl jsem vlastně jen šťastný, protože být zrušen Coronou bylo na hovno. Je hloupé, když už nevnímáte žádná čísla sledovanosti. To je ale v komerčních podnicích zcela běžné. V určitém okamžiku je konec a lidé se na to už nechtějí dívat. Vždycky jsem říkal: Když už to tak být má, tak s tím jen máloco můžeš udělat. Práci jsem mohl dělat 26 let – tedy většinu svého života. Nemohu si tedy vůbec stěžovat.
Erdoǧan Atalay píše svou biografii
Co jsi dělal ve volném čase „Kobra 11“?
Pracuji například jako ambasador pro „Die Arche“ a mimo jiné jsem pro něj slavnostně otevřel nové zařízení v Rostocku. Dětská charita je mi velmi blízká, protože v Německu nyní žije 3,8 milionu dětí na hranici chudoby. Trend je stoupající a pro jednu z nejbohatších zemí světa je to drzost. Instituce „Arche“ se snaží tyto děti vyzvednout a dát jim perspektivu. Jako sociálně znevýhodnění jsou odříznuti od společnosti. Je povinností státu jako sociální instituce se za ně postavit. Na to musí být peníze. Jen na jídlo potřeboval „Die Arche“ letos například o milion eur více.
A co se vám za tu dobu profesně stalo?
Zároveň jsem něco natočil a napsal svůj životopis. Někdy jsem měl pocit, že mám na víc než točit pro Kobru 11. To je divné. (Smích)
Máte ještě čas na soukromé věci?
Ano, ano. I to samozřejmě zabralo velkou část. Kvůli natáčení před mnoha lety jsem neměl moc času na rodinu a přátele.
Kdy se objeví váš životopis?
To ještě nevím. Bude to větší dílo. Nebude to jen o mně, ale i o mé rodině a struktuře toho, jak jsme se všichni sešli. Většina mé rodiny byla velmi bojovná a v armádě. Je někdy zázrak, že se jim podařilo zplodit alespoň potomky.
Atalay: „Kost vyčnívala“
Když už jsme u toho: „Alarm for Cobra 11“ je známý svými divokými automobilovými honičkami, spoustou přestřelek a nebezpečných kaskadérských kousků. Stalo se někdy na natáčení něco vážného?
Relativně málo, protože se toho předem hodně testuje. Ale pár škrábanců si samozřejmě vždycky nějak uděláte. V podstatě to máte po všech těch letech. Jak známo, kde je hoblování, tam jsou i hobliny. V zásadě ale děláme řízený adrenalin s určitým zbytkovým rizikem, které musíte nést sami.
Takže neexistuje žádná výrazná paměťová jizva z natáčecího dne „Kobra 11“?
Ne I když… onehdy jsem si utrhl prst, ne, špičku prstu. Uvízl jsem tam se svou zbraní. Najednou to šlo „ratsch“ a já si říkal: „Do prdele“. Špička se úplně utrhla a kost vykoukla. Pak jsem běžel k záchranáři a řekl mu: „Uzdrav mě.“ Řekl jen: „To nemůžu. Musíš do nemocnice.“ Když jsem tam přišel, doktor se mě zeptal: „Kde se mi stalo to zranění?“ Věc byla: Předtím jsme natáčeli rvačku a přestřelku. Takže jsem vypadal celý špatný. Vymyšlené, samozřejmě. Ale on to nevěděl – a neznal ani mě. Pak se mě zeptal, jestli jsem byl ve službě takto zraněn. Říkal jsem si: „Ne, nejsem policajt. Jsem herec.“ (Smích)
Je s vaším prstem všechno v pořádku?
Ano, špička prstu opět narostla. Teď je to tam trochu otupělé, ale to nevadí.
Toto jsou triky na souboru „Alarm für Cobra 11“
Tak jako tak. Znamená to, že děláš hodně vlastních kaskadérských kousků?
Dříve určitě víc. Nyní pracujeme s více triky, protože musíme stále více omezovat rizikový potenciál. I to je logické: pokud vypadneme z herců, potřebujeme na produkci delší dobu. To nikdo nechce. Proto je předem dostatek školení a testování.
Jaké jsou tyto triky?
Například, pokud musíte proskočit velkým oknem, vše pod ním je připraveno krabicemi a polštáři. Přesto vždy dostanete pár řezů. Ne nutně velké, ale docela dost.
V některých scénách to také vypadá, jako bychom právě seskočili z rychle jedoucího náklaďáku. Pak se pracuje s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi, protože normálně už jsme dva tři metry daleko. Takže to není tak těsné, jak se ukazuje v televizi. To ale také znamená, že se předem přesně domluvíte, kdo kam a kdy skočí. Jinak budete jednoduše řízeni marně.
Kde se tyto scény na dálnici obvykle natáčejí?
Tohle je speciální filmová dálnice. Je to kilometr dlouhé, 500 metrů nahoru a 500 metrů dolů. Ale to stačí k tomu, aby náklaďáky odstřelili dusíkovým dělem nebo se několikrát převrátili. Skutečně vysoké rychlosti však ve skutečnosti nejsou možné.
Fyzicky to bude jistě vyžadovat hodně. Jak se připravujete na Alarm pro natáčení Kobry 11?
Cvičím a boxuji. Musíte si dávat pozor, abyste se fyzicky úplně nerozešli. Protože si všimnu: Čím více kilo s sebou nosím, tím jsem pomalejší. A to nepotřebuji. Musím být v roli velmi rychlý. A já se nechci při kaskadérském kousku plácat jako mokrý pytel. Musíte tam udržet agilitu.
Tak je to s pokračováním “ Kobry 11″
S Pia Stutzenstein máte po svém boku již deset partnerů za více než 25 let. S kým jste stále v pravidelném kontaktu?
S Vinzenzem Kieferem, Danielem Roesnerem – a samozřejmě Tomem Beckem. Nedávno jsem s ním byl na jeho posledním koncertě v Hamburku. Byl to také můj nejlepší parťák. U ostatních je to spíše sporadické. Potkáváte se na večírcích nebo před kamerou.
Myslíte si, že po třech filmech bude “ Kobra 11″ konečně u konce?
Nemohu říct, ale je tu rozkaz.
Znamená to, že s ohledem na obsah již existují šablony?
Souhlasím. Budou napsány pro formu pro případ, že by to mělo pokračovat. To ale neznamená, že se to všechno dá převzít na natáčení. To nyní zásadně závisí na hodnocení tří filmů – a RTL.
Fanoušci série RTL „Alarm für Cobra 11“ budou mít v roce 2023 nějaké inovace. Akční thriller se ze čtvrtka mění na úterý, stále v hlavním vysílacím čase ve 20:15. Tvůrci také poněkud změnili koncept, jak RTL oznámila v úterý.
„Poplach pro Kobru 11 – Dálniční policie“ již neprobíhá jako série se 45minutovými epizodami, ale jako „akce nabitá událostní filmová série v délce celovečerního filmu“, tedy každá o délce 90 minut.
„Erdoǧan Atalay a Pia Stutzenstein znovu dali služební zbraně do pouzder na tři filmy jako nerovné duo policejních komisařů Semir Gerkhan a Vicky Reisinger,“ uvedl vysílač. Filmy jsou již k dispozici pro streamování na RTL+. Nové případy poběží 10. ledna, 17. a 24. ledna na hlavním vysíladle RTL.
Takto bude „Kobra 11“ pokračovat v roce 2023
A tak to jde: Semir je nyní po svém pobytu ve vězení opět na svobodě. Jeho pověst byla obnovena a vrátil se ke své práci u dálniční hlídky. S Vicky vyrostl ve skutečný tým. Co mají ti dva společné, je jejich jediná existence – užívají si ji naplno.
Hvězda „Alarm für Cobra 11“ Erdoǧan Atalay by neměl problém pracovat jako skutečný policista, ale nebyl by tak milý jako jeho role.
Ve své roli Semira Gerkhana je herec Erdoǧan Atalay viděn ve filmu „ Kobra 11“ od roku 1996. Pak v roce 2021 šok, série byla zrušena. Nyní, o dva roky později, se fanoušci Kobry 11 mohou radovat, protože „Kobra 11“ je zpět a je celovečerní.
Až se v úterý (10. ledna) dostane RTL do vysílání s první částí, bude tam znovu i Erdoǧan Atalay. A to v obvyklém outfitu jako policejní komisař po boku své partnerky Pii Stutzenstein alias Vicky Reisinger. Jak dobře by si Atalay po tolika letech hraní na policisty vedl jako strážce zákona? V rozhovoru s touto redakcí odpovídá na otázky a prozrazuje, proč by se svou rolí Semira Gerkhana ve skutečné službě neměl asi nic společného.
„Alarm für Cobra 11“: RTL vrací kultovní formát v roce 2023
Jaký je pro vás rozdíl mezi seriálem a filmem?
Erdoǧan Atalay: Oba mají svou přitažlivost. 45minutová epizoda je velmi zábavná a jedná se o skutečné filmy. S 90 minutami musíte udržet diváky v řadě jinak než se 45 minutami. Rizikem samozřejmě je, že kvůli délce nepobavíte diváky. Ale nemyslím si to, protože všechny filmy se staly velmi vzrušujícími.
Vždy jsme toho během 45 minut museli strašně moc ubrat. Vždy to fungovalo, ale je to prostě škoda. S 90 minutami máme nyní úplně jiný rozsah. Máte mnohem více času nechat obrázky stát a především můžete postavy mnohem více rozšířit. Je to zábavnější na vyprávění, protože máte dlouhý oblouk.
Hvězda „Alarm für Cobra 11“ se stáří nebojí
V novém filmu “ Kobra 11″ bude teď Semir děda, máte pocit, že pomalu stárnete?
Samozřejmě stárneš, ale já o tom tolik nepřemýšlím. To je něco, co nemůžete změnit.
Bojíte se, že brzy budete moci dostávat jen role filmového dědečka?
Jasně, už nejsem zadaný jako puberťák, teď jsem otec, nebo v případě pochybností dědeček. To si nevybereš, to je běh času. Uvidíme, co bude dál, jsem otevřený všemu. Pojem důchod však nemá pro lidi v mém oboru žádnou relevanci. Pracujeme tak dlouho, dokud můžeme v profesi pracovat a najímají nás další lidé, kteří si myslí, že v nás něco vidí. Dovedu si také představit, že bych šel kolem jako muž slečna Marplová.
„Alarm für Cobra 11“ hvězda jako nemilosrdný policista
Hrajete policistu už tolik let, myslíte si, že byste mohli skutečně lovit zločince?
Ano, myslím, že bych byl k lidem jen nemilosrdnější než Semir a neměl bych takovou trpělivost. Asi bych dostal víc disciplinárního postihu než cokoli jiného. Protože by mi lezlo na nervy to neustálé tlachání lidí, z nichž někteří jsou opravdu špatní a trvají na svých právech. To mě na skutečných policistech vždycky fascinuje. Pokud si toho vždycky tak všimnete, ztratíte víru v lidskost. A pokud je to poseto psychopatickými atributy, raději bych ztratil klid. Co se týče dětí, tak si myslím, že bych neměl vůbec žádné slitování.
Vaše kolegyně Pia Stutzenstein má tentokrát lesbickou zkušenost před kamerou – co říkáte na nápad na natáčení? A co byste řekl, kdybyste dostal podobnou nabídku na roli Semira?
Myslím, že je to pěkná větev. To vypovídá o naší společnosti. Každý jak chce. Taky si všímáš, že to pořád není tak normalizované, jinak bys o tom asi tak vyloženě nemluvil.
To bych ale Semirovi nechtěl. Ne proto, že bych proti tomu něco měl, ale nehodilo by se mi, kdyby byl najednou gay. Pro mě jako postavu by to bylo vynucené.
Díváte se na filmy, když vyjdou?
Dívám se na to vždy, když mám čas. Právě jsem sledoval starou epizodu v hotelovém pokoji. To bylo úplně divné. Vypadám jinak, jinak se hýbu, občas si jinak hraju.
Vždy je to pro mě naprosto bizarní, s tolika epizodami za tak dlouhou dobu. Nepamatuji si každou scénu. Je to velmi zvláštní pocit, když se vidíte, ale stále si nemůžete vzpomenout.
RTL bude od 10. ledna tři úterky ve 20:15 ukazovat „Alarm für Cobra 11“ a online v mediálním centru na RTL+.
„Alarm für Cobra 11“: TV klasika se zítra vrátí v délce celovečerního filmu
Autor Martin Weber 9.1.2023, 14:55
Erdogan Atalay (vlevo) se vrací na plátno se svými kolegy z dálniční policie v celovečerním filmu.
KÖLN – „Alarm für Cobra 11“ je jedním z nejúspěšnějších seriálů v německé televizi. Klasika byla ukončena loni – nyní se vrací, celovečerní filmy. Erdoǧan Atalay o kaskadérských kouscích ve stáří, benzínu a jeho dřevořezbách.
Je postavou RTL, „Dálniční policie“. Loni ale vysílatel přibrzdil a televizní klasiku ukončil. Zdá se však, že bez olověných nohou a výbuchů na tvrdém rameni to nejde, protože od zítřka, 10. ledna, bude RTL každé úterý promítat tři nové celovečerní epizody „Alarm für Cobra 1“. Rozhovor s hlavním aktérem Erdoǧanem Atalayem.
Pane Atalayi, v nových filmech z „Alarm für Cobra 11“ se dálniční komisař Semir Gerkhan, kterého hrajete, stává dědečkem. To by vás nikdy ani ve snu nenapadlo, že?
Ne, opravdu ne. Semira jsem začal hrát před více než 26 lety – a kdybyste mi tenkrát řekli, že budu v roli dědečka, smál bych se nahlas. Sama mě ta myšlenka fascinuje, musím říct (smích). I když: Je mi 56 let, takže se klidně můžeš stát dědou.
Jak daleko jste vy sám od toho, abyste byl dědečkem?
No, mé nejstarší dceři bylo právě 20 let, moje další dvě děti jsou mnohem mladší. Takže někdy v příštích několika letech by to mohlo být tak daleko, což si myslím, že je vlastně docela fajn. To je normální způsob života, tak proč ne?
Pro 56letého člověka je akční formát jako „Kobra 11“ docela náročný. Jste stále plně na fyzickou náročnost?
Myslím, že ano. Vždycky jsem říkal, že nepřestanu, dokud nebudu potřebovat chodítko. Jasně, už nedělám spoustu věcí, které jsem dělal, takže už si nemusím nic dokazovat. Nedávno to bylo o skoku z přístavní zdi a rozhodl jsem se, že to nechám udělat svému kaskadérovi. Tolikrát jsem skočil z nábřeží a pak dopadl do ledově studené vody, dnes už to nepotřebuji. Celkově se ale na „Kobru“ necítím příliš starý.
Kaskadéři stejně vždycky vyskakovali z hořících aut…
To neříkej, sám jsem v minulosti pár kaskadérských kousků udělal. Nikdy jsem neseděl v autě, které se převrátilo, to by také nebylo z pojistných důvodů povoleno. Sám jsem ale do série přispěl i trochou akce (smích).
„Kobra 11“ byla nejprve ukončena, nyní se promítají tři filmy. Je to méně stresující, než to bývalo, že?
Ale ouha, tohle je rozhodně méně stresující. Dlouhá léta jsem žil jen pro seriál, k tomu směřovala celá moje profesní existence. Na vývoji jsem se nepodílel jen jako herec, ale i jako producent, měl jsem co dělat. Ale opravdu mě to všechno bavilo, protože se mi ten formát líbí. Navíc za to byly také nemalé peníze, na to byste neměli zapomínat.
Bude „Kobra 11“ pokračovat i po třech filmech?
Za toto rozhodnutí odpovídá RTL, nemám na to žádný vliv. Byl bych rád, kdyby to pokračovalo, ale samozřejmě, jako všechno v oboru, to závisí na hodnocení.
Je taková benzínem nasáklá dálniční akční série ještě aktuální?
Jasně (smích). Ale vím, jak to myslíš, trend směřuje k elektromobilům. V sériové výrobě stále jezdíme na benzín, ale je docela možné, že se z toho jednou dostaneme. Ale už teď hodně dbáme na životní prostředí. Necháme-li po mostě letět třeba kamion, tak je kompletně vyčištěn, aby nikde neprosákla do země ani kapka oleje. Jsou tam vysoké požadavky, a to je dobře.
A co váš soukromý vozový park, máte své krásné veterány stále v garáži?
Pořád je mám, své staré Maserati, Triumph Spitfire a stárnoucí Mercedes SL. Také s nimi čas od času cestuji, takže nejsou jen v garáži. S manželkou momentálně také přemýšlíme o elektromobilu, kterým bychom se pak mohli prohánět.
Poznají vás na ulici?
Jistě, a většina z nich je neuvěřitelně milá. Ale takové nadšení jako nedávno v Česku jsem v Německu ještě nezažil. Byl jsem tam, protože jsem dostal cenu za celoživotní dílo, a byly tam tisíce lidí, žádná lež. Nadšení, které jsem nečekal, i když reprízy „Kobry“ běhají po Čechách nahoru dolů.
Ve kterých dalších zemích je seriál populární?
Vlastně všude, ve Francii, Itálii nebo Turecku. Zrovna nedávno jsem byl v Dubaji a někdo na mě zíral a já si říkal, že asi kvůli „Kobra“. Ale vůbec to tak nebylo, chtěl se se mnou vyfotit, protože jsem z Německa. Zeptal jsem se ho, jestli je fanouškem „Kobry“, ale nikdy o tom neslyšel. Ale on si myslel, že Německo je skvělé a chtěl se se mnou vyfotit, protože jsem Němec.
Co děláte, když nejste zaneprázdněni „Kobrou 11“?
Na zahradě vyřezávám motorovou pilou dřevěné figurky a momentálně pracuji na obrovském hrnci s prasetem. Býval jsem řemeslník a chvíli jsem vyráběl loutky. S motorovou pilou už nějakou dobu pracuji a k tomu, čeho chci dosáhnout, mám ještě hodně daleko – ale s každou postavou se učím víc. Vyřezávám lvy, lišky, sokoly, prasata, všechny druhy zvířat.
Dají se u vás koupit?
Ne, ale to mě k něčemu přivádí. I když: Než to prodám, musím se v tom zlepšit (smích).
Poznámka : Obrázky jsou z mého archivu. Článek je volně přeložen Božena
Erdogan Atalay Czech Fan stránka 